Snazší život pro Sofinku

Naše dcera Sofie přišla na svět na konci července roku 2020. Narodila se ve 27. týdnu těhotenství, tedy o tři měsíce dříve. S váhou pod jeden kilogram byla okamžitě přemístěna do inkubátoru bez možnosti si ji přihlédnout nebo snad pochovat. Stále dokola jsme se ptali: Proč my? Co jsme udělali špatně? Co bude dál? I přes těžký pocit izolace, velkého smutku a strachu o její život jsme však stále věřili, že bude vše v pořádku…

Bohužel o pár dnů později Sofinka prodělala masivní krvácení do mozku. Kromě toho se jí začalo vytvářet velké množství mozkomíšního moku, který nebezpečně utlačoval mozkové komory. Musela tak neprodleně podstoupit zákrok, při kterém se jí do hlavičky vložila houbička, přes kterou bylo možné dvakrát denně mok odsát. Jelikož tato varianta Sofi nepomohla, musela absolvovat další operaci, při níž jí byla dána do hlavy hadička, která mok odvádí sama do bříška, tzv. VP Shunt. Tu už bohužel bude muset mít napořád. Žádný rodič se nechce smířit s omezením pro své dítě, přesto jsme stále doufali že se Sofie uzdraví. A chvíli to tak skutečně vypadalo.

Po dvou náročných operacích konečně přišel den, kdy jsme si ji mohli odvést domů. Byl to nepopsatelný pocit. První tři měsíce vše krásně doháněla, moc se snažila… Cvičili jsme už od příchodu z porodnice a těšili se z každého pokroku. To se bohužel změnilo úderem čtvrtého měsíce. Že dne na den se Sofi začala horšit. Nejednou se nesmala, nezvedala hlavičku, nezvedala nožičky… Cítili jsme takovou beznaděj a prázdnotu, že si to nikdo neumí ani představit…

Okamžitě jsme vyhledali odbornou pomoc a začali cvičit ještě intenzivněji. Každý den jsme opakovaně cvičili Vojtovu metodu. Každý týden odjíždíme do Hořovické nemocnice na rehabilitace. Když máme dostatek financí, jezdíme také do specializované neurorehabelitační kliniky, chodime na osteodinamiku, ergoterapie či hipoterapie. Budoucí prognóza zdravotního stavu Sofinky je však stále nejistá. Nikdo nám není schopný říct, zda naše dcera bude jednou chodit nebo zda bude mentálně v pořádku…

Díky cvičení ve specializovaných centrech se Sofi začala neuvěřitelně posouvat dopředu. Začala se otáčet, snaží se plazit a pracujeme na tom, aby Sofinka začala stát. V lednu Sofi podstoupila svůj první botox, který měl neuvěřitelné účinky a její stoj je díky němu čím dál lepší. Jenže tato centra jsou na jednu výplatu dost finančně náročná. Bez pomoci druhých toto cvičení nezvládneme finančně podporovat…

My bychom si strašně přáli Sofince zajistit pro ni tolik potřebný pohyb alespoň na dobu než nastoupí do školy. Na to je potřeba přibližně 1,8 milionu korun. Cvičení není ale jediným výdajem.. Časem (čím dřív tím líp) bude nutné pořídit velké auto. Auto, které nás odveze na rehabilitační pobyty (jezdíme dvakrat ročně do lázní a chtěli bychom třikrát ročně na Slovensko), se všemi pomůckami, které jsou denně potřeba. A hlavně auto do kterého se vejde rampa, protože v budoucnu bude nutné pořídit elektrický vozík, aby Sofi stačila svým vrstevníkům. Takové auto stojí okolo milionu korun.

Vybrané peníze budeme využívat na pořizování rehabilitačních pomůcek, cvičení v pražské a slovenské klinická na nákup tolik potřebného auta.

Ze srdce Vás prosíme o pomoc pro tuhle malou slečnu, která je odhodlaná porazit svůj osud. Pro tu největší bojovníci kterou známe. Pro Sofinku, která se s osudem pere co jí síly stačí a nikdy neztrácí úsměv na tváři…

Pomozte nám vrátit víru do života…

Pomozte nám to nevzdat…