Prodejnu jsem otevřela v roce 2008, celkem krátce poté, co jsem se do Jeseníků přistěhovala. Neměla jsem práci a nikoho tu neznala. Měla jsem nějaké zkušenosti jako prodavačka květin a čajů a tak postupně vznikl nápad otevřít svou vlastní prodejnu
Z počátku mému obchodu nikdo moc nevěřil, ale já stále před sebou viděla hezké voňavé obchůdky v mnoha českých městech, kam lidé rádi chodí a zkouší nevšední dobroty. Začali nás nacházet lidé, co jezdí do hor na dovolené a pomalu si zvykli i místní, kteří se často stali mými stálými zákazníky a já jim za to byla vděčná.
Z počátečního pokusu, jestli takový sortiment lidi zaujme, se vyvinula velká láska ke kvalitním kávám, čajům a hlavně čokoládě. Naučila jsem se rozumět výrobě čokolády, najít druhy co mohou jíst i děti s různým zdravotním omezením a tak přinést potěšení mnoha lidem. Přivedla mě k tomu i moje dcera, která díky zdravotním problémům „normální“ čokoládu nemohla, ale já jí přesto tuto dobrotu mohla dopřát.
A tak postupně vznikal obchůdek, který mnoha lidem přinášel radost, který nebyl jen obchodem, ale i místem, kde si lidi rádi popovídali a třeba i ochutnali něco dobrého. Myslím, že jeseničtí lidé byli rádi, že mohou někde koupit pěkný dárek a že ve městě je něco zajímavého i pro návštěvníky našeho města a našich hor.
Musím říct, že na mém rozhodnutí o obnovení obchodu mají zásadní podíl naši zákazníci. S mnoha z nich jsem se různě potkala, telefonovala nebo od nich slyšela a všichni litovali zničené „pralinkárny“. A všichni mě různě nabádají, abych to nevzdala a pustila se do toho znova.
Tak to teda zkusím
