Léčba, která nekončí - Fůrie

Ahoj všichni, hlásíme se opět s další várkou informací ze života Fůriny.

V pátek jsme měli celkem nabito. Brzy ráno jsme začali rehabilitací. Naše teta Alex měla volno, a tak se Fůrina seznámila s novou tetou. Hned si padly do oka, ale protože tam chodíme makat a ne se jen kamarádit, dostala Fůrina pořádně do těla.

Máme nový rekord: 18 minut v bazénu! A to rovnou v rychlejším tempu. Fůrina si počínala jako ukázkový pacient. Chůze ve vodě je pro ni skvělá na posílení, ale zároveň šetrná ke kloubům. Po pásu následovalo protahování a uvolňování zkrácených svalů. Poprvé jsme také vyzkoušeli balanční cvičení, která budeme postupně zařazovat do plánu. Fůrina má kvůli nemoci celkem značné svalové disbalance a pacičky skládá každou trochu jinak. Ale teta říkala, že se to všechno postupně napraví.

Kontrola na klinice a důležitá rozhodnutí

Odpoledne dostala Fůrina dlabanec, já vyrazil darovat krev a poté nás čekala kontrola na klinice. Dnes to byla „malá“ kontrola plus sono bříška. Všechny parametry se od minule víceméně neposunuly, což je pro nás vlastně dobrá zpráva. CRP je v pořádku, sono ledvin i močáku také a urikult moči vyšel negativní.

Tlak je sice mírně vyšší, ale jak jsme s panem doktorem probrali, další navyšování léků by v tuhle chvíli bylo spíše kontraproduktivní. Díky těmto výsledkům padlo zásadní rozhodnutí: Léčba repetitivního zánětu močáku v neděli končí. Jsem moc zvědavý, jak se s tím její tělíčko vypořádá. Zatím se jí zánět vždy dříve či později vrátil. Za 14 dní nás čeká velká kontrola, kde moč i sono znovu prověříme. Celkově Fůrina dostala velkou pochvalu, vede si opravdu dobře.

Pan doktor ale opět nadhodil téma mírného snížení imunosuprese. Vždy, když to řekne, mám takový malý vnitřní infarkt. Prožívám to naplno. Vím, proč to děláme, ale také vím, jak rychle se to může zvrtnout a jak zlé to bylo v minulosti. Ten strach už ve mně asi zůstane navždy zažraný. Rozhodnutí padne až za 14 dní, takže mám čas se na to mentálně přichystat.

Prostě jedeme po našem. Pomalu. Krok za krokem. Žádný sprint. Maraton. Jsou lepší dny, jsou dny, kdy víc odpočívá. Jak jsem psal minule, je to o každodenní analýze a vyhodnocování. Nesmím zapomínat, co má za diagnózy. A musím k tomu přistupovat s co největší pokorou a vděkem, že jsme se dostali až sem. A hlavně v jakém stavu se nacházíme. Myslím, že před rokem by si na to nikdo kromě mě nevsadil.

Lékárenské okénko: Boj se zažívacími potížemi

Nyní otevřeme naše lékárenské okénko. Minule jsem psal, že se mrkneme na léky, po kterých sahám, když má nějaké zažívací potíže. V minulosti brala Fůrina velké množství různých léků. Byla to enormní zátěž na žaludek a celý trávicí systém, kvůli čemuž velmi často zvracela.

Brala různé přípravky na ochranu žaludku, například Omeprazol. Ten u ní ale sám o sobě nikdy nefungoval, a naopak měl při dlouhodobém podávání vedlejší účinky. Dalším lékem byl Degan. Ten by se měl podávat ideálně nalačno, což u ní nebylo možné, protože lék v sobě neudržela. Proto jsem jí Degan píchal třikrát denně injekčně doma.

Výhodou byl rychlý nástup účinku do 15 minut, ale bohužel s sebou nesl i děsivé vedlejší účinky. U Deganu je dobře popsaná vlastnost: vyvolává panické, úzkostné a neklidné stavy. Skoro přesně po 15 minutách od aplikace se Fůrie zvedla a začala se neklidně belhat po místnosti. Hrabala v pelechu, na koberci, měla tendenci se točit v kruhu a skoro půl hodiny byla k neutišení.

Odborné okénko: Tento jev se nazývá extrapyramidové příznaky. Účinná látka v Deganu (metoklopramid) totiž blokuje dopaminové receptory v mozku. Dopamin ale neovlivňuje jen centrum pro zvracení, ale i pohyb a psychickou stabilitu. U citlivých jedinců to pak vyvolává stav zvaný akatizie – jde o extrémní vnitřní neklid, úzkost a nutkání se neustále hýbat. Přesně to jsme u Fůriny sledovali.

Poté jsem tento lék začal odmítat. Když už zvracela, raději jsem s ní jezdil na injekce jiného léku – Cerenia.

Cerenia funguje na úplně jiném principu než Degan a dnes je základním kamenem naší strategie. Už ji mám dost načtenou a velmi dobře poznám ty první momenty (hrbení, slinění, enormní pití). Pokud začne zvracet, na nic nečekám a jedu pro injekci. Poté pokračujeme v tabletách několik dnů v kuse (optimál jsou 4 dny). Jedinou nevýhodou je cena – samotná injekce vyjde na cca 1 800 Kč a jedna 80mg tableta na 450 Kč. Ale lék funguje a vrací Fůrii klid.

Odborné okénko: Cerenia (maropitant) funguje jako blokátor tzv. receptorů NK1. Vypne příjem signálu od substance P, což je hlavní přenašeč zodpovědný za vyvolání zvracení. Dokáže zastavit nucení na zvracení v žaludku i v mozku, a to bez jakéhokoliv vlivu na psychiku nebo vědomí psa.

Samozřejmostí je i úprava stravy. První dva dny přecházíme jen na konzervy, aby i to jídlo bylo v žaludku co nejkratší dobu.

Průjem a jiné prdíky

I v současné době nás průjem občas poctí svou návštěvou. Když už se to stane, používám dva osvědčené pomocníky. Prvním z nich je obyčejná Smecta. I když se občas vedou diskuse o tom, že obsahuje aromata, pro mě je v tu chvíli důležitější okamžitá ochrana střevní sliznice. V akutní fázi dávám klidně 4 až 5 sáčků denně.

Dalším pomocníkem je Dia Dog. Nikdy je nekombinuji dohromady, ale často se mi stalo, že když jeden nezabral, zafungoval ten druhý. Upřímně řečeno, kupuji německou verzi tohoto léku. Připadá mi, že účinkuje mnohem lépe než ta z české distribuce – má výraznější barvu i vůni.

Odborné okénko: Zatímco Smecta je čistý jíl (diosmektit), Dia Dog je komplexnější. Obsahuje pektiny, které tvoří gel, ale také důležité elektrolyty (sodík, draslík). Ty jsou klíčové, protože při průjmu je tělo ztrácí a hrozí dehydratace.

Samozřejmostí je i hladovka na 12 až 16 hodin. Je to ta nejoptimálnější varianta, jak rozbouřeným střevům ulevit díky regenerační schopnosti sliznice. Pro Fůrinu je to ale samozřejmě ta největší možná psí urážka. Hladovka? Takový nesmysl!

Odborné okénko: Buňky střevní sliznice (enterocyty) patří k nejrychleji se obnovujícím tkáním v těle. Hladovka zastaví pohyb střev, který by jinak sliznici dál mechanicky dráždila, a dovolí imunitnímu systému v klidu „uklidit“ toxiny.

Ochrana proti klíšťatům

Vzhledem k tomu, že už pravidelně chodíme „capat“ ven, rád bych otevřel téma ochrany proti klíšťatům. Já patřím do skupiny, která používá tablety. Dříve jsem sahal po Bravectu, ale vzhledem k Fůriině stavu jsme přešli na Simparicu.

Doba účinnosti je udávána na 5 týdnů. Frekvence podávání je sice vyšší, ale z medicínského hlediska je to pro Fůrii mnohem šetrnější volba. Zvláště u pacienta na imunosupresivech je důležité mít proces pod kontrolou. Minulý rok jsme od srpna neměli ani jedno klíště.

Odborné okénko: Bravecto vs. Simparica

• Bravecto (fluralaner): Navrženo pro dlouhodobý účinek (12 týdnů). V těle koluje vysoká koncentrace látky velmi dlouho. Pokud by došlo k negativní reakci, trvá měsíce, než se látka vyloučí.
• Simparica (sarolaner): Má kratší „poločas rozpadu“ a účinkuje 4 až 5 týdnů. Pokud nastanou komplikace, tělo lék odbourá mnohem rychleji. To umožňuje lepší kontrolu a flexibilitu v léčbě.

To jsem se zase rozepsal… Původně jsem chtěl ještě odpovídat na vaše dotazy, ale to si raději necháme na příště. Už tak si říkám, jestli to není příliš dlouhé, ale tohle téma zkrátka nejde vzít jen tak „letem světem“. Je toho hodně a chci, abyste věděli, jak to u nás reálně vypadá.

Kamarádi, ještě jednou bych vám všem chtěl z celého srdce poděkovat za to, že dáváte Fůrině šanci na návrat k co nejvíce plnohodnotnému psímu životu. Snažíme se, co to jde, a makáme na tom každý den. Děkujeme!

Jirka a Fůrina