Představení sbírky
Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán…
Byl Velký pátek, den, kdy kostelní zvony utichnou.
Do ticha a sváteční nálady se krátce po 18 hodině rozezněl zvuk houkajících sirén a jak všichni víme, je to zvuk, který nevěstí nic dobrého.
V malém městě Karolinka ve valašském údolí zvaném Stanovnice se během hodiny našemu tatínkovi, kamarádovi Milanovi, zhroutil celý svět, kde část jeho malého hospodářství zachvátil požár.
Když odjížděl pro frgály dolů do města, krávy a koně se poklidně pásly na louce, nic nenasvědčovalo tomu, že až se vrátí, vše bude jinak.
Během hodiny Milanovi shořela celá dílna a stání pro zemědělskou techniku včetně technického vybavení – 2× traktor, disková sekačka za traktor, lis na balíky, ovíječka na balíky, díly na traktory, kompresor, fekální vůz, zahradní traktůrek, nářadí – úhlové brusky, řetězové pily, hoblovky, svářečky, soustruh, stolní vrtačka, centrála a další věci i citové hodnoty např. traktůrek po tatínkovi, motorka. A jeho milovaný LKT80T, který využíval ke své práci. Toto vybavení má nejen za účelem vydělávání si na živobytí, ale i k obhospodařování majetku a zvířat.
Komu pomůžeme?
Milan je OSVČ, pracuje jako zemědělec a těžař v lese.
Malé hospodářství, zdědil po tatínkovi, předává se z generace na generaci. Milan už odmalička tatínkovi pomáhal a od čtrnácti let aktivně brigádničil v lese. Na rozvoji hospodářství se podílí celá Milanova rodina.
Má tři syny Romana (23), Martina (18) a pětiletého Dáju, kteří jsou odmala vedeni k práci – poklízení krav, natahování ohradníků pomáhání tatínkovi v lese a další činnosti, které jsou potřeba. Ten, kdo byl někdy na pasekách nebo měl možnost poznat tuto práci blíže ví, že to není procházka růžovým sadem a peníze jsou těžce vydřené. První syn Roman je vyučený elektrikář a při každé volné chvíli jezdí tatínkovi Milanovi pomáhat. Druhý syn Martin v minulém roce obnovil dědečkův včelín a letos končí třetí ročník střední odborné školy obor: Opravář zemědělských strojů. A malý Dája jezdil na zahradním traktůrku, kdy pomáhal sekat trávu.
V nedávné době se po dvacetipětiletém manželství rozvedl, což bohužel jak po finanční a psychické stránce člověku nepřidá – proto se Milan začal více soustředit na své tři kluky a práci, aby přišel na jiné myšlenky. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a doufáme, že si Milan svoje neštěstí na dlouhou dobu vybral.
Milan nikdy o nic nežádal, celý život se snažil, aby byla zajištěna rodina a hospodářství. Přátelé, kteří ho znají můžou potvrdit, že Milan je dobrák od kosti a když ho někdo požádal o pomoc, pomohl.
Nebyl pro něj problém naskočit o půlnoci do ,,lakatoše,, a vytáhnout v zimě auto z příkopy, pomohl, když soused potřeboval pomoct se stavením. Na Valašsku a dědinách tak bývalo zvykem, že si lidé vzájemně pomáhali a pomáhají a tak byl Milan i vychován.
Pomoc pro něj není cizí.
Když Milan viděl, že jeho hospodářství zachvátil požár, okamžitě běžel vytahovat věci, aby toho bylo zachráněno co nejvíce a i ve stresu a emočním vypětí, mu jeho dobrácká povaha nedovolila začít tahat ven jeho věci, ale první co udělal - vytáhl synům motorky, protože si na to kluci vydělali sami. Hned po příjezdů hasičů brečel a řekl synům, že se snažil vytáhnout i další vybavení k jejich motorkám, ale že oheň pokračoval opravdu rychle.
