Představení sbírky
Jsme rodina, která se hned po narození ujala malého Vojtíška a s láskou jej adoptovala. Od prvních okamžiků mezi námi vzniklo silné pouto a dnes fungujeme jako plnohodnotná a milující rodina. Vojtíšek je náš svět a děláme pro něj vše, co je v našich silách.
Zhruba kolem půl roku věku jsme si začali všímat, že jeho psychomotorický vývoj neprobíhá tak, jak by měl. Vývoj se postupně opožďoval a ani v jednom roce nebyl Vojtíšek schopen samostatně sedět. Pediatr nás opakovaně uklidňoval, že chlapci bývají pomalejší a že se vše časem srovná. Já jsem však cítila, že něco není v pořádku.
Rozhodla jsem se proto jednat a zajistila rehabilitační cvičení i neurologická vyšetření. Ve věku přibližně jednoho roku a tří měsíců jsme absolvovali kompletní sérii vyšetření, včetně magnetické rezonance. Vyšetření potvrdila diagnózu – dětská mozková obrna s omezením levé dolní končetiny.
Od této chvíle se náš život výrazně změnil. Okamžitě jsme zahájili intenzivní léčbu a rehabilitace – dvakrát týdně pravidelné rehabilitace, jednou týdně bazén, sauna a další podpůrné terapie. V roce a půl Vojtíšek podstoupil aplikaci botulotoxinových injekcí, po nichž následoval měsíční pobyt v lázních. Právě tam se stal pro nás zásadní milník – Vojtíšek se poprvé postavil na nohy.
V péči intenzivně pokračujeme i nadále. Pravidelně docházíme na rehabilitace, bazén, hipoterapii a další pohybové aktivity. Zásadní součástí léčby je také pravidelné plavání, které Vojtíškovi pomáhá především s postiženým mozečkem – rozvíjí rovnováhu, koordinaci a správnou spolupráci mozkových hemisfér. Přestože je plavání doporučováno odborníky jako terapeutická metoda, nepřispívá nám na něj ani zdravotní pojišťovna, ani žádná státní instituce. Veškeré náklady tak hradíme sami.
Trénujeme chůzi s chodítkem a nyní i s novými ortopedickými vložkami, protože vlivem dlouhodobého nechození a následného rozchození došlo k propadu klenby. Terapie jsou velmi náročné a probíhají často téměř každý den, proto se snažíme, aby měl Vojtíšek alespoň o víkendech prostor na odpočinek.
Velmi náročná byla pro nás také situace kolem kompenzační pomůcky – kočárku. Přestože jej Vojtíšek potřeboval prakticky okamžitě, a to z důvodu zvýšeného nervového napětí a jako zásadní pomůcku pro jeho pohyblivost a bezpečný přesun, museli jsme na jeho přidělení čekat až do jeho dvou let věku. Do té doby jsme se museli obejít bez pomůcky, která by mu ulevila a nám umožnila zvládat každodenní péči důstojně a bezpečně.
Přestože Vojtíšek dělá pokroky, je po mentální stránce přibližně na úrovni ročního dítěte. Bude i nadále potřebovat pleny, speciální výživu, kočárek a celkově péči odpovídající mnohem mladšímu dítěti.
Stát nám sice uznal příspěvek na mobilitu, avšak příspěvek na péči nám byl zamítnut. Přestože Vojtíšek vyžaduje každodenní intenzivní péči, rehabilitace a dohled, jsme v tuto chvíli bez této zásadní podpory. Proti rozhodnutí jsme podali odvolání a čekáme na jeho výsledek, do té doby však veškerá finanční i časová zátěž zůstává plně na naší rodině.
Pro našeho syna bychom udělali cokoliv. Proto se obracíme na Vaši nadaci s prosbou o pomoc a podporu. Vaše pomoc by nám umožnila pokračovat v nezbytné léčbě a péči, která Vojtíškovi dává šanci na co nejkvalitnější a samostatný život.
Děkujeme, že dáváte naději rodinám, jako je ta naše. ❤️
