Palestinsko-izraelský konflikt by vyřešili během týdne. Ukrajinskému generálovi Zálužnému by poradili, jak na ofenzivu proti ruskému agresorovi. Vědí, kdo by měl kandidovat v amerických prezidentských volbách, je jim zřejmé, co čeká západní civilizaci (průšvih), i jak je na tom mladá generace (špatně). Mají názor na vakcíny, inflaci, pěstují domácí jazykozpyt i filmovou kritiku. Poznali, „jak se věci mají“ a že „tohle nemá cenu studovat, tím se neuživíš“.
Přesto jim, univerzálním odborníkům, pořád nikdo nevolá. A tak jsou na své obrodné dílo sami. S výkladem tisíciletého smyslu českých dějin, dekolonizací ani komentáři k rozpočtu jim prostě nikdo nepomůže.
Nebo že by…?
Čeští vědci a vědkyně ze společenských a humanitních oborů, kteří se studiu komplexních témat věnují léta, absolvovali zahraniční stáže, přečetli kvanta knih a přečkali desítky odborných hádek, by to často milerádi udělali. Dokonce to dělají – v médiích i na vlastní pěst. Ovšem v továrním řevu na způsob „a na co to jé, tajdleta sociologié?!“, často z tzv. elitních kruhů, se těžko prosazuje, zvlášť, když je člověku jedovaté bonmotérství z duše protivné. I proto se, mimochodem, skoro každého čtvrt roku ocitají v defenzivě. Co takové postavení znamená pro vědu napříč disciplínami, jsme viděli naposledy během pandemie. Nebyl to pěkný pohled.
Rozhodla jsem se to změnit. Ne, nepřevychovám lidi, které ve skutečnosti dávno nic nezajímá. Ráda bych upozornila na to, že pohrdání vzděláním není normální, a taky by nás mohlo vyjít draho. Ráda bych se ovšem vymezila co nejpříjemnějším způsobem: budu vám pravidelně představovat osobnosti, s nimiž je čirá radost něco nevědět.
Do první části plánované – a ideálně nekonečné – série rozhovorů jsem přizvala expertky a experty, s nimiž budu řešit třeba toto:
Na jakých datech jim sedí český stát, a proto se těžko dobereme způsobů – například – jak zajistit udržitelnost veřejného zdravotnictví. Probereme stav české veřejné debaty a co nás její současná podoba stojí. Budeme zkoumat podstatu dezinformací a jejich podobnost s mýty. Probereme praxi takzvaného dobrého sporu. Popovídáme si o egyptologických výzkumech v Abúsíru, o českých vztazích ke světovým mocnostem a takzvaných malých oborech, projdeme si českou hospodářskou stopu v Africe nebo třeba roli jazyka ve službě politiky a proměnách společenských norem. Naťukneme, co se může stát, když se včas nezačneme zabývat vlivem umělé inteligence na trh práce, ale třeba i to, co naši společnost stojí výsměch vzdělanosti – jestli se náhodou nejedná o svébytný historický fenomén.
Začneme známými jmény. Můj výběr není systémový, ale je v něm záměr.
EKONOMIE: Štěpán Jurajda
SOCIOLOGIE: Daniel Prokop
FILOSOFIE: Alice Koubová
RELIGIONISTIKA: Jan A. Kozák
LINGVISTIKA: Jan Bičovský
POLITOLOGIE: Zora Hesová
SOCIOLOGIE PODRUHÉ: Dawn Norris
ETNOLOGIE: Markéta Křížová
HISTORIE A MEDIÁLNÍ STUDIA: Michal Stehlík a Martin Groman
SINOLOGIE: Olga Lomová
GLOBÁLNÍ STUDIA: Jan Koura
EGYPTOLOGIE: Jiří Janák
…další hosté jsou v jednání
PŘÍRODOVĚDNÝ BONUS – o symbiotických vztazích mezi vědními disciplínami i intelektuálních haváriích velkých duchů bude uvažovat biochemik Jan Konvalinka, o patnáctileté zkušenosti s vyvracením pavědeckých blábolů se podělí legendární YouTuber s milionem odběratelů Thunderf00t alias chemik Philip Mason.























