Krátkometrážní studentský film Nesamozvaný hrdina zkoumá koncept hrdinství skrze absurdní svět na filozofickém úřadě, který zastupuje hodnoty lidstva.
Při psaní bylo pro nás hlavní ukázat přístup Nesamozvaného hrdiny, který neustále s vírou ve funkčnost úřadu čeká v čekárně na změnu. Tou má být přepsaní jeho statusu hrdiny. Na konci však dojde ke změně jediné, a to v jeho přístupu, což je ukázáno skrze jednoduché gesto odchodu z filozofického úřadu. To, jestli došlo i ke změně v jeho přesvědčení o svém statusu, či o roli, kterou chce zastávat ve společnosti, je přenecháno na interpretaci diváka.
,,On se neobětoval, on byl obětován.''
Když jsem Majdě, sestře a spoluautorce, představovala námět na Nesamozvaného hrdinu, netušila jsem, kolik vrstev se pod označením hrdiny může skrývat. Ty nám odkryla rešerše filozofických a sociologických textů na téma hrdinství, ale mnoho dalších se odkrývalo, a stále ještě odkrývá, postupně při spolupráci s herci a tvůrčím týmem.
Ve filmu se snažíme tyto vrstvy různě naznačovat, např. identita Nesamozvaného hrdiny je až do konce filmu z velké části skryta, význam jejího odkrytí pro příběh si musí divák rozklíčovat sám.
