Moje psychické obtíže začaly už ve třinácti letech. Na základní škole se u mě objevily silné úzkosti a sebepoškozování, tehdy jsem ještě nedostala podporu, kterou jsem potřebovala. Odbornou pomoc jsem začala vyhledávat až později, když se můj stav dlouhodobě zhoršoval.
Diagnostikovali mi hraniční poruchu osobnosti a disociativní poruchu, která způsobuje výpadky paměti. Úzkosti u mě často přecházejí v panické ataky a i běžné situace, jako je cesta ven nebo pobyt mezi více lidmi, jsou pro mě velkou zátěží. Cestování autobusem téměř nezvládám a domov opouštím jen zřídka.
Jedním z mála míst, kde jsem se dříve cítila relativně bezpečně, byla stáj u koní — prostředí, kde jsem měla klid a minimum sociálního stresu. Přesto jsem věděla, že potřebuji pomoc, která bude se mnou každý den a podpoří mě i v těch nejtěžších chvílích.
Když jsem se dozvěděla o možnosti mít asistenčního psa pro duševní zdraví, poprvé po dlouhé době jsem pocítila naději. Oslovila jsem organizaci Pomáháme psím srdcem a vybrala si pejska jménem Casper, královského pudla s jemnou a citlivou povahou.
Casper je už několik měsíců součástí mého života a jeho přítomnost má obrovský vliv na to, jak zvládám každodenní fungování. Pomáhá mi zmírňovat úzkosti, přivádí mě zpět do reality během panických a disociativních stavů a dodává mi pocit bezpečí při cestách ven. Díky němu dokážu lépe zvládat situace, které pro mě byly dříve nepředstavitelné — například nákup, cestu k lékaři nebo chůzi po městě.
Učí mě pravidelnému režimu a pomáhá mi znovu získávat pocit jistoty, kterou jsem dlouhá léta postrádala.
