Kolínská řepařská drážka z.s.

Polabské řepařské drážky vznikaly na přelomu 19. a 20. století a jejich celková délka dosáhla více než 130 km. Jednalo se o drážky vycházející z Kolína, Vlkavy, Křince, Kopidlna, Dymokur a Libněvsi. Po drážkách byla dopravována cukrová řepa do jednotlivých cukrovarů.

Nejstarší drážkou tohoto typu byla právě Kolínská řepařská drážka, postavená v roce 1894 rytířem Horským. Vedla z Kolínského cukrovaru (v místě dnešní Elektrárny Kolín a.s.) do Františkova (Ovčáry), Býchor a až do Jestřabí Lhoty. Celková délka trati dosáhla 10,6 km, s 0,9 km dlouhou odbočkou do Františkova. Drážka sloužila svému účelu téměř 70 let.

Provoz řepařských vlaků původně zabezpečovaly parní lokomotivy, později je nahradily motorové dvounápravové lokomotivy B 600/70 a BN 60. Vagony pojaly až 8 tun řepy.

V roce 2000 vzniklo občanské sdružení Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky, které se později transformovalo na zapsaný spolek Kolínská řepařská drážka z.s.. Cílem sdružení byla obnova části nejstarší řepné malodráhy v Čechách.

S finanční podporou EU, Středočeského kraje, Města Kolína, TPCA a mnoha dalších dárců se během 10 let podařilo znovu postavit 4,5 km úzkorozchodné trati, nádražní areál v Kolíně-Sendražicích, koncovou stanici v Býchorech a 3 další stanice na trati. Velkou část trati vybudovali sami členové Klubu, kteří se zároveň podílejí na opravách a rekonstrukcích lokomotiv a vagónů.