Představení sbírky

Tato sbírka je určena na vydání knihy s pracovním názvem Příběhy z porodnic. Skládá se z reálných příběhů žen z posledních 15 let, které zažily v českých porodnicích a naším doplněným odborným textem, který ve srozumitelně podobě i pro laiky poskytuje ucelené informace ke všem zákrokům a postupů, které ženu mohou potkat v českých porodnicích (výjimkou je pár příběhů i ze Slovenska). Ačkoliv medicína v současném věku velmi pokročila, v současně době téměř každá žena odchází z porodnice s tzv. porodním traumatem, a to minimálně v psychické podobě (pocit studu, znásilnění, ponížení, opuštění), ale často také v podobě fyzické (nástřih, modřiny od Kristellerovy exprese, výjimkou nejsou v příbězích ani extrémní případy jako zlomeniny). Ve většině českých porodnic je žena pouhou další klientkou, nikoliv ženou přivádějící na svět zázrak, nový život. Tuto praxi chceme změnit vydáním této knihy, kde jednak uvádíme všechny potřebné informace, kterým se ženám mnohdy nedostává, a jednak své tvrzení potvrzujeme právě sdílením reálných příběhů od skutečných žen. 

A kdo vlastně jsme?

Touha napsat tuto knihu vznikla rok a půl poté, co se mi narodila moje vlastní dcera. Pobyt v porodnici mi naprosto změnil život, a to směrem k horšímu. Netušila jsem, že je někdo podobného chování a přístupu vůbec schopen, zvlášť v místě, které by mělo překypovat láskou a radostí z nově narozeného života. Během této doby se ke mně začaly dostávat tisíce příběhů vyplývající z více než dvanáctileté praxe Petry Langové, ženy, která se problematikou českého porodnictví aktivně zabývá a pomáhá ženám vrátit jejich důstojnost a vládu nad schopností rodit děti. Čím více jsem zabředávala do tématu respektujících a přirozených porodů, tím více jsem cítila, že prostě nemohu mlčet.

Příběhy se ke mně dostávaly různé, strašné i ty „méně“ strašné. Přesto v každém, z nich bylo mnoho a mnoho bolesti a utrpení, ale hlavně opakovala se jedna a ta samá věc. „Neměla jsem informace“, „kdybych tehdy věděla“, „kdyby mi někdo řekl vše…“ apod. To mě dovedlo k rozhodnutí sebrat všechny dostupné materiály Petry Langové, která se problematikou porodnického násilí zabývá již téměř 13 let, a poskytnout ženám ony chybějící informace. U každé kapitoly tak najdete reálné příběhy žen z posledních 15 let, které mohly zažít v českých porodnicích a k tomu ony potřebné odborné informace, podložené nemalým množstvím studií.

Příběhy, které jsou zde uveřejněny, jsou rozděleny do jednotlivých témat a kategorií. Vzhledem k tomu, že hlavní sdělení příběhů se často opakovalo, jsou vybrány jen ty vystihující situaci co nejpodrobněji. Příběhy jsou upraveny do stylistické a gramaticky čtivé podoby, jejich autentičnost je ale zcela zachována, tak jak byla sdělena jejich aktéry.

S laskavým svolením autorky zde zveřejňuji text, který na svém Facebookovém profilu zveřejnila Laktační poradkyně Petra Kamenská, a to k příležitosti Mezinárodního dne proti porodnickému násilí, který připadá na den 25.listopadu: „Dnes je mezinárodní den proti násilí na ženách a den, kdy se upozorňuje na porodnické násilí ve snaze o jeho vymýcení. Rose revolution je rudá růže položena před budovu ministerstva zdravotnictví a mohly se objevit i před porodnicemi jako upozornění na to, že v nich k porodnickému násilí došlo.

Samotné porodnické násilí v našich zákonech ukotveno není. Hlavním obranným valem je proto Informovaný souhlas (proto pozor na to, co podepisujete), porodní nebo dříve vyslovené přání a právo na doprovod (důležité je, že není zmíněn počet doprovázejících osob, takže k jejich omezení může dojít JEN z důvodu kapacity prostoru, kdy by se zkrátka nevešli).

Porodnické násilí zaujímá svou specifickou kategorii, protože splňuje definici násilí jako takového, ale zároveň násilí sexuálního. Jedná se o institucionální násilí.

Co všechno do této kategorie spadá? Dle Ligy lidských práv:

Fyzické násilí (péče proti vůli klientky)

Péče poskytována bez informovaného souhlasu

Nerespektování soukromí a intimity

Nedůstojné zacházení a emocionální násilí

Diskriminace na základě specifických atributů

Odmítnutí poskytnutí zdravotní péče

Zadržování ve zdravotnických zařízeních

Poškozování vztahové vazby dítěte s matkou (např. separace)

Manipulaci, zastrašování a jiný nátlak, zneužívání a nadužívání léků a medicínských intervencí a tím změna přirozených procesů na patologické, ztráta autonomie a možnost rozhodovat o svém těle, nemístné či ponižující poznámky, není brán ohled na její stud, s jejím tělem je zacházeno bez souhlasu nebo proti výslovnému nesouhlasu.

Porod není izolovaná událost v životě ženy a rodiny. Trauma způsobené porodnickým násilím a případnými dalšími komplikacemi při porodu ovlivňuje život celé rodiny. Trauma mnohdy zasáhne i partnera, dítě. Má vliv na budování vztahu mezi matkou a dítětem a následnou vazbu, dlouhodobé kojení. U ženy může trauma přerůst v poporodní depresi nebo úzkostné stavy. Má nesmírný vliv i na její sexualitu a mnohdy se po komplikacích vyskytují i chronické problémy a bolesti (například podbřišku po sekci, v místě jizvy po nástřihu).

Nepodceňujme porodnické násilí. O to méně to, které je skryté za Stockholmským syndromem.

Bc. Blanka Holzäpfelová

Jmenuji se Petra Langová, narodila jsem se před 39 lety ve znamení štíra v Ústí nad Labem, kde stále žiji. Mám milujícího manžela a dvě děti – Jonase a Leontýnku. Jonas se narodil jako druhorozený doma bez sebemenší komplikace v létě 2015 s porodní asistentkou. Mnoho lidí si myslí, že jsem přišla z bavlníkové plantáže a teď tady jako radím, co mají dělat. Nepřišla. Mám za sebou 3 potraty, 6 – letý násilný vztah plný nevěry a alkoholu z jeho strany, zneužití v 8 letech, problematický vztah s tátou, takže vězte, životních zkušeností mám také dost. No a rozhodla jsem se, že budu lidem pomáhat, protože jsou situace, kdy lidé potřebují poradit, pozvednout, nakopnout, pohladit, popovídat, doprovodit k porodu, připravit stížnost či pochvalu, pomoci doprovodit na jednání do nemocnice, zavolat, když jsou v krizi, pomoci s DVP, hledají kontakt na advokáta, znalce, nebo porodní asistentku – to vše se snažím dělat. Jsem taková chobotnice pro všechno, co lidé potřebují, když jsou v krizi, nebo se připravují na porod, či operaci dítěte (obecně hosp. dítěte) a vlastně nikdo takový „všehoservis“ neposkytuje a k tomu vlastně zdarma. Placena jsem jen od cesty (benzin) a z dobrovolných darů, které chodí na transparentní účet mnou založeného Spolku Juno Moneta. Juno byla bohyně porodů a rodiny, moneta je štědrost. Ideální spojení názvu pro moji neziskovku. Za těch mnoho let jsem prošla mnoha kurzy, doprovodila ženy k porodu, pomohla jsem na místě, když vyháněli rodiče od dětí třeba z JIPky, napsala jsem k 800 stížností, četla jsem mnoho knih, nabyla zkušenosti i s věkem a zorganizovala žaloby.
Seznámila jsem se s mnoha skvělými lékaři, takže boj se všemi plošně prostě rozhodně nevedu. Mnozí jsou úžasní partneři naopak a zaslouží si úctu. V opačném případě je potřeba se ozývat, psát stížnosti, ale také pochvaly a v některých případech je třeba to, co se stalo, řešit předžalobní výzvou a někdy to končí až u soudu. Ale to vše je cesta k SYSTÉMOVÉ ZMĚNĚ, která je mým cílem, neboť jednotlivcům lze pomoci, ale jak pomoci těm, kdo se o Osvětě nedozví včas? No jen systémovou změnou a na té se ale nutně musíme podílet MY všichni. Já jsem motorem, ale vy jste benzinem. Tak to je a jinak to není. Přeji vám, abyste mne nikdy nepotřebovali.                                                                                                         Petra Langová