Dominik Chvostek se narodil 28. srpna 1998 jako vytoužené dítě Pavly a Martina. Od prvních okamžiků byl plný života a radosti. S nadšením objevoval svět kolem sebe, miloval hudbu, přírodu, fotografii a jako mnoho chlapců i auta. Vzor našel ve svém otci Martinovi, automechanikovi, jehož vášeň pro techniku a motorismus Dominik sdílel. Po absolvování základní školy se vydal na střední školu AHOL, kde se nejen vzdělával, ale také dospíval v mladého muže s pevnými hodnotami a cíli. Svou cestu zakončil úspěšnou maturitní zkouškou.
Po maturitě se Dominik rozhodl jít do světa a pracovat, lákala ho Anglie se svými příležitostmi a dobrodružstvím. Osud však zasáhl krutě. V březnu 2020 jeho otec náhle prodělal těžký infarkt. Dominik, který byl daleko, okamžitě pocítil tíhu této zprávy. Navzdory svým plánům a snům se rozhodl vrátit domů, aby mohl být po boku svého otce, kterému chtěl být v těchto těžkých chvílích oporou.
Na jaře 2022 se otec zotavoval v lázních Teplice nad Bečvou. Dominik se těšil na společný výlet, který si naplánovali. Měl to být den plný radosti, společně stráveného času a znovuobjevení blízkosti, kterou měli. Dne 7. června 2022 však došlo k tragédii, která obrátila jejich životy vzhůru nohama. Těsně před cílem Dominik náhle upadl z elektrokoloběžky a zůstal nehybně ležet. Otec ho našel v bezvědomí a zoufale se snažil syna přivést k vědomí, zatímco volal záchranu.
Záchranáři bojovali o Dominikův život a letecky ho transportovali v kritickém stavu do nemocnice v Olomouci. Lékařům se podařilo jeho život zachránit, avšak následky byly tragické. Dominik utrpěl rozsáhlé poškození mozku, musela mu být odebrána část lebky, upadl do vigilního kómatu, přestal komunikovat, měl zlomeninu klíční kosti, dýchal s pomocí přístrojů a byl odkázán na nitrožilní stravu. Jeho tělo se přestalo hýbat a moderní medicína ho musela udržovat při životě. Po několika dnech byl převezen do Fakultní nemocnice v Ostravě, kde podstoupil další složitou operaci mozku.
Následovala cesta plná bolesti a nejistoty. Dominik byl převážen mezi různými nemocnicemi a léčebnami, včetně DIOP Chronicare v Ostravě. V městské nemocnici Fifejdy mu byl vytvořen umělý vývod – epicystomie. Hledání vhodného zařízení, které by poskytlo péči odpovídající jeho věku a stavu, bylo pro rodinu nesmírně náročné. Nakonec se podařilo zajistit místo v Domově IRIS, kde o Dominika pečují s maximální péčí.
Novou naději přineslo doporučení pana primáře na centrum ARCADA NeuroMedical v Ostravě-Hrabůvce, které má bohaté zkušenosti s pacienty ve vigilním kómatu. V roce 2024 jsme s pomocí sbírky DONIO a všech, kteří přispěli, uskutečnili Dominikovi měsíční pobyt intenzivních rehabilitací, kde jsme byli součástí jeho života 24 hodin denně. Pracovali s námi lidé, kteří skutečně pomáhají a posouvají pacienty s handicapem dopředu. Po těchto událostech bychom si přáli pokračovat dál, protože Dominikova slova byla: „CHTĚL BYCH CHODIT!!!“
Dominikovi bychom chtěli umožnit pokračovat v neurorehabilitačním programu v tomto centru, kam stále externě dojíždíme, protože věříme, že to může být zásadní krok k jeho zotavení. Dosavadní pokroky to potvrzují.
Naše rodina si přeje, aby Dominik mohl pokračovat, i když po malých krůčkách, a být zařazen do programu centra Arcada v únoru 2026 s MUDr. Peterem Olšákem, metodou AC – TIVE ENF (elektroakupunktura). Tato metoda dokáže aktivovat hluboké nervové struktury a obnovovat nervová spojení u pacientů po poranění míchy a těžkých neurologických onemocněních. Jedná se však o soukromé zařízení, kde pojišťovna nehradí náklady.
Proto se obracíme na všechny s prosbou o jakýkoliv finanční příspěvek. Každá koruna znamená naději, každá podpora šanci, že se Dominik jednou vrátí zpět do života v jakékoliv podobě a do náruče své rodiny.
S vděčností, láskou a nadějí,
Rodina Chvostkova
