Představení projektu
Když jsem poprvé dostala do ruky knihu Dagmar Šimkové, neodtrhla jsem se od ní, dokud jsem ji nedočetla. Totéž mi říkali lidé, kterým jsem knihu věnovala. Rozhodla jsem se totiž knihu vydat, První dvě vydání jsem ale v podstatě rozdala, protože o téma žen v komunistických žalářích nebyl v té době zájem. Od té doby uplynulo čtvrt století a podle knihy vznikla hra pro Národní divadlo, několik představení, výstav, reportáží a studentských filmů. Podařilo se mi pro ni získat doložku MŠMT k výuce dějin XX. století, byla čtená v rozhlase. Pořád ale nemá místo v dějinách literatury a není v povědomí veřejnosti. Ráda bych vydala nové, upravené vydání, pro mladou generaci. Také bych chtěla obnovit besedy ve školách, při nichž jsem knihu studentstvu rozdávala a mluvila o tom co byl komunismus. Takové diskuse jsem měla také v bývalém východním Německu, kde stát podporuje výuku novodobých dějin. U nás se bohužel s ničím takovým počítat nedá.
Kdo za projektem stojí?
Jsem režisérka, spisovatelka a mám vydavatelství. Ve své tvorbě jsem často psala a točila o lidech, kteří se postavili komunismu - Poslední odcházení Václava Havla, 04826 Jirous, portréty Jarmily Bělíkové, Pavla Záleského, reportáže o Olze Havlové, Stanislavu Devátém, Pavlu Zajíčkovi, Ivanu Havlovi, Karlu Krylovi, cyklus Třináctá komnata – František Lízna, Pavel Landovský, Svatopluk Karásek, kniha Dobré dílo Anastáze Opaska. Protože mě trápilo, že se na komunismus velmi málo díváme také pohledem žen, vymyslela jsem a iniciovala Památník obětem komunismu v Praze 1:. Jsem signatářkou Charty 77 a v podobném věku jako Dáša jsem byla zadržená a souzená, naštěstí jen na několik dní a soud byl stanovený na 17,11.1989.
