Vše začalo tím, že jsme jednoho prosincového dne přijeli jako obvykle na zahradu a k našim dvěma domácím kocourům přibyla kočička jménem Holčička. K nám domů přišla z důvodu velkého podvyživení a celkově špatného zdravotního stavu, nemohla chodit na zadní nožky, což se nám podařilo vyléčit a nyní je to spokojená, nicméně FelV+ domácí kočička.
Další den jsme jeli opět na zahradu a vše se opakovalo s již zmíněným Zrzečkem. Přišel jako poslední, což bylo neobvyklé, protože ten si své místo u misky vždy hlídal, tentokrát však o jídlo nejevil zájem. Byl promrzlý, mokrý a s ocáskem dolů. Vždy šťastný kocourek byl najednou úplně jiný.
Následovala opět cesta domů. První návštěva veterináře nás šokovala množstvím zdravotních potíží. Zrzeček doplatil na svou přátelskou povahu a přišel si tím k mnoha zraněním. Zlomená čelist, zlomený ocásek a pohmožděný močový měchýř, čímž bohužel trpí do dnes a je inkontinenční a FelV+ jako holčička. Vše se po několika operacích a návštěvách Veterináře začalo obracet lepším směrem.
Bohužel únor přinesl další špatné zprávy. Našemu Zrzečkovi byla diagnostikovaná nemoc jménem FIP, která obnáší finančně i časově náročnou léčbu ve formě 84 denním aplikování léků injekční formou.
I přes tohle se statečně probojoval a nyní čelíme strašákovi jménem rakovina, B-lymfom. Při mazlení jsme našli bulku za uchem a hned jsme začali jednat, bulka se vyoperovala, a poslala na testy. Následovala cesta z Olomouce do Brna, kde nám řekli, že musíme začít léčbu chemoterapiemi. Pozitivní zpráva je, že se naštěstí nerozšířila do jiných oblastí s čímž se prý často nesetkávají.
Zrzeček i přes všechny životní překážky neztrácí chuť do života a je stálé velký mazlík, a jeho chuť do života je tak velká, že by nám srdce nedovolilo neudělat vše pro to, aby měl krásný, a kvalitní život.
