Když začal rok 2025 rozhodně by mě nenapadlo, jaký bude. Jako samoživitelka se musím prát se spoustou situací sama, ale nikdy by mě nenapadlo, co vše budu muset tento rok ustát. Pár dní po Filípkových druhých narozeninách jsme najednou dostali malý nemocniční pokoj, ve kterém jsme nakonec bojovali 78 dnů. Filípek na začátku jen plakal, nebylo mu dobře, všech okolo se bál a já se ani neměla s kým vyměnit a na chvíli si odpočinout. Bobek si prošel i několika komplikacemi, např. Aspergilom na plicích, který musel být chirurgicky odstraněn.
Po roce náročné léčby máme za sebou spoustu dnů strávených v nemocnici a Filípek už se na „tety“ dokonce těší a když může do herničky, je spokojený. Čeká nás ještě několik chemoterapií a rok udržovací léčby, kdy budeme pravidelně jezdit na kontroly do nemocnice.
A právě proto potřebujeme auto, kterým bychom se mohli do nemocnice bezpečně dopravovat. To naše už dostalo opravdu zabrat a „kvete“ ze všech stran, prahy jsou rezavé (dokonce je tam i díra) a někudy do auta i zatéká. Oprava celého auta by pro mě byla finančně nákladná a navíc by vyšla na více peněz, než je hodnota auta.