Jak vznikl ATYP Speciál

Příběh aneb proč vydáváme 1× za rok tištěné ATYP Speciály?

Když jsme v lednu 2021 po 4 letech působení v oblasti osvěty a sebeobhajoby konečně získali rozhovor s nejstarší sebeobhájkyní na světě Dr. Temple Grandin (vědkyní s autismem), došlo nám, že si zaslouží časopis, který spolu se čtenáři budeme držet v ruce. Podařilo se nám to a v dubnu 2021 (měsíc věnovaný osvětě o autismu) jsme vydali první časopis o téměř 140 stranách plný rozhovorů s dospělými autisty a odborníky. Na koncepci, grafice, kresbách, fotografiích se tak podíleli lidé na spektru autismu. Magazín jsme zaregistrovali jako ročenku pod ISSN 2695–1568. Začali jste nám psát, že magazín je ve vaší knihovně a nikdy nebude vyhozen, že to není časopis, ale „kniha“, ke které se budete vracet. Tak jsme v dubnu 2022 vydali další ročenku ATYP Speciál č. 2, který již měl přes 140 stran. Věnoval se vysoké citlivosti, hypersenzitivitě, neurodiverzitě jako kulturnímu pohledu na jiné/neurodivergentní lidi, diagnostice v ČR, speciálnímu zájmu u autistů a bylo v něm opět mnoho rozhovorů s lidmi, kteří jsou na spektru autismu, například s deseti výtvarníky, modelkou a kreslířkou Anežkou G., atletem Jiřím Pavlem Češkou a slamerkou Ellen Makumbirofou. 

V dubnu 2023 měl náš již 3. ATYP Speciál 164 stran. Věnoval se neurodiverzitě a byly v něm rozhovory s aktivními sebeobhájci na spektru autismu. Víme, že opět u mnohých z vás neskončil v koši jako jiné časopisy, ale zaujímá spolu s dalšími ATYP Speciály místo na poličce mezi knihami. Bohužel první číslo je vyprodané, takže ho mnozí z vás prostě nemají, a na dotisk peníze nejsou. Letos chceme vydat ročenku také, ale v dubnu už jsme vydali dvě knihy – ATYPICKÝ od Peta Wharmbyho a Planeta «А» od Makse Brovčenka. Tu první dokonce za pomoci vás čtenářů a dárců přes Donio.cz. Ročenku jsme tedy z důvodu fyzických i finančních sil přesunuli na podzim 2024 a ten je tu.  

Obálka je ilustrační, ponecháváme si zatím v tajnosti, kdo bude na obálce.

Co bude ve 4. ATYP Speciálu a kdo se na něm podílí

ATYP Speciál č. 4 bude mít přes 170 stran a je věnován tématu Film a autismus, film a neurodiverzita. A věřte, že když se autistický mozek dostane do hyperfokusu, zaplní každou svou buňku nadšením z tématu a svět mu konečně zase dává smysl, pak to nebude mainstreamové čtení, ale texty téměř jako diplomové práce. :-) 

Na ATYP Speciál nám ale chybí peníze na tisk a na fotografie k filmům, které opravdu musíme koupit, protože je distributoři nemají. Třeba v textu o historii zobrazování neurodiverzity a autistické postavy ve filmové tvorbě jsou samozřejmě i starší filmy. Jinak fotografie žádáme od filmových distributorů nebo produkcí různých televizních platforem.

Na tvorbě se opět podílí mnoho lidí v autistickém spektru, texty (Martin Janča, Aneta Rahlová, Soňa Procházková, Dagmar Edith Holá, Matěj Kočár, Lenka Kubínová, Sabína Čechová, Matúš Krupa, Viera Hincová, Adéla Malenová, Nikola Macejová a další) i kresbami (Kateřina Dodo Doudová), rozhovorem a jeho překladem s autistickou herečkou Tal Anderson ze seriálu Atypical a autistickým básníkem Laurim K. z dokumentu Můj tajný les Libor Holý, rozhovorem s finskou dokumentaristkou Niinou Brandt a jeho překladem korektorka ATYP magazínu Viki Havrdová.

Na ATYP Speciálu se letos podílí i známá novinářka a filmová kritička Veronika Bednářová 

Tato novinářka poskytla ATYP Speciálu velký rozhovor, který získala na Colors of Ostrava při natáčení Voices of Meltingpot s Rupertem Sheldrakem, vědcem, který se zabývá morfickou rezonancí a pro své myšlení zažil vyloučení z mainstreamové vědecké komunity. Má dva syny, jeden je významný biolog Merlin Sheldrake, známý svou prací o roli hub v ekosystémech. Mladší syn Cosmo je zpěvák a skladatel experimentálních písní a zvukových koláží, které si autisté na diskuzních fórech doporučují pro zklidnění. Cosmo Sheldrake pro ně „vyzařuje autistické vibrace a někteří jeho určité písně vnímají jako vysvětlení svého autismu“. Merlin Sheldrake se podílel na dokumentárním filmu Houby: Síť života. Ani o jednom ze Sheldrakeových však není známo, že by byli na autistickém spektru. Určitě je ale můžeme zařadit mezi lidi s odlišnou (neurodivergentní) myslí a hyperfokusem ve svém oboru a mezi důležité lidi pro změnu neurotypického myšlení. A o tom je také naše osvěta už několik let, že „svět potřebuje všechny druhy myslí“. To je mimochodem nejznámější výrok téměř osmdesátileté vědkyně Dr. Temple Grandin. Zdůrazňuje, že rozmanitost v myšlení je klíčová pro pokrok lidstva a že neurodivergentní lidé mají důležité schopnosti, které pomáhají lidstvu postupovat vpřed. Veronika Bednářová pro vás do Speciálu napsala recenzi o seriálu Geek Girl (Netflix), kde autistickou studentku hraje autistická herečka Emily Carey. Také k textu o filmu Rain Man poskytla své starší rozhovory z časopisu Reflex s režisérem a producentem, ze kterých budeme citovat.

Slovenská dokumentaristka Nikola Macejová, která je na spektru také, zmapovala slovenskou kinematografii s autistickou postavou. Rovněž s ní je ve Speciálu velký rozhovor. 

Připravuje se také text Neurodiverzita v české filmové tvorbě. 

Režisér a herec Ondřej Sokol poskytl velký upřímný rozhovor

Zatímco v zahraničí jsou neurodivegentní lidé čím dál více vyhledáváni právě pro posun v oborech, podnikání či marketingu, u nás se stále lidé bojí přihlásit k tomu, že jsou v autistickém spektru. Proto si velmi vážíme toho, že herec Ondřej Sokol se rozhodl svou pozdní diagnózu Aspergerova syndromu (forma autismu) zveřejnit a mluvit o ní (stejně jako Sir Anthony Hopkins a herec Wenworth Miller – o obou bude ve Speciálu text). Pro 4. ATYP Speciál poskytl Ondřej Sokol velký rozhovor, kde se zamýšlí nad tím, co mu autismus přináší do života a jaké to bylo v jeho dětství, být jiný, nevědět o tom a tím pádem být vyloučený bez podpory.