Jedna výstava, dvě lokace a spousta dopaminu !
Právě teď je k vidění v Praze má fotografická výstava s názvem ADHDEE. Prostřednictvím fotografie otevírá důležitá témata jako je duševní zdraví, neurodivergence a jejich společenský dopad.
Instalace funguje jako pomyslná mapa myšlenek, vystihující svět ADHD, jeho protipóly chaosu a řádu, který je sice těžko dosažitelný, ale ve finále přináší vnitřní klid a pohodu. Fotografie jsou prezentovány v párech. Nekteré snímky jsou rušné a barevné, plné překvapivých, humorných a emotivních momentů, jiné naopak minimalistické, klidnější a tlumenější. Tematicky jsou si oba páry podobné nebo kontrastní, a krásné se doplňují jako chybějící dílky plné příběhů, čekajících na interpretaci. Určitě se jděte podívat :)
23. 10. – 23. 1. 2025 Galerie Kreativní Prahy (podloubí Skautského Institutu, Staroměstské náměstí)
3. 12. – 23. 1. 2026 Kavárna Kampus Hybernská
O co jde a co je cílem ?
Vydání fotografické knihy, která pomůže široké veřejnosti nahlédnout na svět očima lidí s ADHD.
V čase trvání výstavy, plánuji také uspořádat zajímavé doprovodné akce.
- komentované prohlídky, zajímavé debaty a interaktivní přednášky s odborníky, ukázky koučinku, beseda s mediálně známými lidmi a jejich různé a inspirativní příběhy ADHD
- tematické workshopy – ADHD friendly life – time management, finanční gramotnost, HR a využití hyperfocusů na trhu práce, body doubling a podpůrné skupiny
- autorské čtení a beseda s nakladatelstvím Host
I díky Vaší podpoře společně vytvoříme prostor pro setkání a pochopení. Přeneseme emoce, barvy a lásku z fotografií co nejdál a právě v období sychravého podzimu zahřejeme na duši.
Program postupně zveřejním tady na Donio a na sociálních sítích projektu:
Jaké to je vidēt svět očima ADHD?
Častá mylná představa o ADHD lidech je, že se nemohou na nic soustředit. Je pravda, že v určitých situacích jsme nepozorní a roztěkaní. Máme vsak také velmi podceňovanou schopnost hlubokého soustředení v oblastech, které považujeme za zajímavé a důležité. Tento hyperfocus, nám dává jedinečnou schopnost plně se do věcí ponořit.
Díky hyperfocusu jsem se dostala k fotografování, které pro mě funguje jako uklidňující dlouhodobá terapie. Když jdu po ulici, vnímám všechny prvky najednou a ve stejně vysoké intenzitē. To může vést k přetížení a neschopnosti se na cokoliv soustředit. Fotografování mi umožňuje tento ruch „vypnout“ a zaměřit se na konkrétní situaci. Najednou je přetížení pryč a ten samý svět je pro mé uklidňující.
ADHD mi diagnostikovali v šestačtyřiceti letech. Teď už životu s ADHD rozumím čím dál tím víc, a nechávám volný prostor svým přednostem a talentu. Díky tomu jsem víc sama sebou. Nevnímám ADHD jako poruchu nebo nemoc, spíse jako jinak fungující mozek.
Společnost je však omezující když jde o předem stanovené role a vtěsnání se do určených hranic normálnosti. Zbývá tak jen málo prostoru pro objevování a využívání skutečných schopností. Mnoho hyperfocusů u ADHD lidí proto bohuzel zústává nerealizovaných. Plýtvá se tak obrovským potenciálem našich jedinečných příběhu a přínosů. Věřím, že ve společné diskusi a příkladech můžeme tyto bariéry odstranit a lépe porozumět životu s ADHD.
Své fotografie sdílím s naději, že mohou pomoci ostatním, kteří v životē stále hledají vnitřní klid, potřebují povzbudit a také tēm, kteří chtějí pomoci svým blízkým či dětem lépe pochopit jejich ADHD vidění světa.
Podpořte tuto jedinečnou výstavu, její doprovodný program a vydání knihy !