Proč bojovat proti plošnému skladování metadat o našich životech?
Český stát už 15 let shromažďuje data o komunikaci každého z nás: nezná její obsah, ale po dobu šesti měsíců uchovává prostřednictvím operátorů informace o tom, s kým jsme si telefonovali, s kým jsme si psali, kdy a odkud jsme se připojovali k internetu.
Tento plošný sběr metadat (tzv. data retention) je obhajován bojem proti závažné kriminalitě nebo terorismu. Realitou však je, že využívání těchto metadat nemá vliv ani na pokles kriminality, ani na její objasněnost. V minulosti už navíc došlo u nás či ve světě ke zneužití těchto dat, ať už šlo o získávání informací o kontaktech vlivných osob, identifikaci účastníků protivládních demonstrací, či identifikaci novinářských zdrojů. I z těchto důvodů Soudní dvůr EU nedávno svým rozhodnutím podobný sběr dat jasně zakázal. A přestože tak učinil už potřetí za posledních šest let, Česká republika včetně Ústavního soudu celý problém nadále ignoruje.
Spolu s novinářem Janem Cibulkou proto spouštíme právní proceduru: omluvou státu a tedy přiznáním, že celý systém sběru dat je v rozporu se zákonem, chceme dosáhnout změny české legislativy a vykopnout plošný sběr našich metadat, tohoto Velkého bratra, konečně ze hry. Proč je to důležité shrnul ve svém výroku bývalý zaměstnanec americké Národní bezpečnostní agentury Edward Snowden: „Tvrdit, že vám nezáleží na právu na soukromí, protože nemáte co skrývat, je totéž jako tvrdit, že vám nezáleží na svobodném projevu, protože nemáte co říct.“
Kdo za projektem stojí?
Jsme zkušená digitálně–právní organizace a skladování metadat máme na mušce dlouhodobě. V roce 2011 to vypadalo, že máme vyhráno: Ústavní soud data retention v zákoně díky našemu podání zrušil. Vláda však obratem přijala jen upravenou novelu, dle které naše metadata uchovávají operátoři a provideři dál.
V roce 2014 jsme vládu upozornili, že naše právní úprava odporuje té evropské, a dali jí za to i Cenu Velkého bratra – avšak bez výsledku. V roce 2017 jsme po dalším balíku příprav znovu dospěli k Ústavnímu soudu a navrhovali zrušení této problematické právní úpravy – tentokrát se však soud nečekaně postavil na stranu argumentů policie a vlády. Bylo to pro nás jedno z největších zklamání v našich právních kauzách týkajících se soukromí…
Zafungoval však Soudní dvůr EU – v říjnu 2020 vydal rozhodnutí, které dále rozvádí jeho předchozí rozhodnutí a státům jasně říká, že plošně metadata občanů sbírat nemohou. To nás nakoplo a velmi rychle jsme připravili tento plán další, doufejme již poslední právní bitvy.
Na co použijeme peníze
Proces, do kterého se pouštíme, může trvat až několik let a bude znamenat spoustu práce – právní i komunikační. Pomozte nám tuto práci zafinancovat a mějte tak přímý podíl na tom, že naše (a tedy i vaše) data o komunikaci a životě on-line nebudou do budoucna ležet na cizím serveru a nebudou k dispozici kdovíkomu a kdovíproč.
Vybrané peníze využijeme na:
– několik desítek hodin odborné právní práce týkající se přípravy žaloby a zastupování před soudy
– dokumentování celého procesu a jeho srozumitelnou prezentaci veřejnosti (video, články, grafiky)
