Davidův začátek nebyl lehký, narodil se ve 27. týdnu těhotenství s porodní váhou 700 g a lékaři mu nedávali příliš mnoho šancí na život. Narodil se slepý a následovalo krvácení do mozku. Proběhla operace očí, kde se podařilo zrak částečně zachránit. Ale on stále a bojuje, co mu síly stačí.
Aby jednoho dne Dalibor neskončil na vozíčku, a aby se dál mohl věnovat svým oblíbeným koníčkům, musí hodně cvičit. Dája rád jezdí vlakem a užívá si dny, když ho vozím do speciální školy městskou hromadnou dopravou. Baví ho hrát karty, trávit čas se svým psem Clifem. Miluje hudbu, hlavně rockovou, letos je dokonce plnoprávným členem sboru, zpívá gospel.
Daliborovým velkým snem je samostatná chůze. Hradíme mu pravidelné ambulantní rehabilitace a 2× do roka se snaží zajistit mu měsíční speciální rehabilitační program v lázních, který je pro něj nezbytný, aby se jeho stav nezhoršoval. Je to pro něj sice velká dřina, ale také velká šance na další zlepšení, posílení svalů, protažení zkrácených šlach, zjemnění motoriky.
Bez pravidelné rehabilitace se Dája neudrží na nohách a zůstane odkázaný na invalidní vozík. Vázne díky svému mentálnímu postižení i v sociálních dovednostech, kdy nesprávně vyhodnocuje situace nebo neadekvátně reaguje na situace, které jsou pro něj nové.
