Můj příběh spojený s Neratovem začíná před dvaceti lety o Velikonocích s mými rodiči. Přijeli jsme na místo, které na nás již v první minutě dýchlo svým geniem loci. Stáli jsme před torzem kostela, které beze slov vyprávělo svoji historii. Zdivem prorůstaly břízky jako náznak života. Uvnitř byl pouze kamenný oltář, nad kterým visel kříž a dovnitř pršelo a v noci byly z kostela vidět hvězdy na nebi.
Místo ve mně zanechalo tak silné pocity, že se tam od té doby pravidelně vracím. Důležitým jménem pro celý Neratov je páter Josef Suchár, který tomuto místu dává již přes 30 let svou lásku. Spolu s dalšími vrátil život a podílel se na stavbě skleněné střechy kostela, díky které je toto místo známé široké veřejnosti. Není to ale jen střecha kostela co je na tomto místě nejzajímavější. Jsou to především lidé, kteří se podílejí na atmosféře. Nachází se zde totiž Sdružení Neratov, které pomáhá a dává smysl života na 200 lidem s mentálním či jiným postižením. Tito lidé mají možnost podílet se na chodu v blízkém pivovaru, zahradách, v restauraci či kavárně, které jsou součástí Neratova, a tak jim toto místo dává možnost začlenění se do společnosti a pocit svobody a domova.
Při návštěvě v roce 2023 jsem měla možnost se více poznat s Josefem Suchárem a pochopit, jak celý Neratov funguje. Že mezilidská pomoc je tím nejdůležitějším. Tak se zrodila v mé hlavě myšlenka, že i já bych ráda byla součástí a pomohla. Vytvořila projekt s názvem “Sklo pro Neratov”. Navrhla jsem několik liturgických předmětů na míru kostelu a snažila jsem se vystihnout toto místo právě čistotou a křehkostí skla. Na každém předmětu jsou zlaté linky, ve kterých jsou schovaná slova, která nesou odkaz jak k minulosti, tak i poselství k budoucnosti. Slova jsou nástroj, která utvářejí svět i nás.
