Pomohli jste Marečkovi při boji s akutní leukémií

Marečka znám už dlouhou dobu, stejně tak jako jeho rodiče Katku a Pepu a staršího brášku Danečka.

Jejich rodina se v loňském roce rozrostla o dalšího člena Tobíka. Katka s Pepou svojí rodinu milují a pro děti by udělali vše. S dětmi tráví většinu volného času, ale oba také aktivně pracovali, aby jejich děti zabezpečili. Poslední rok po narození Tobiho žili z jednoho příjmu, ale to je nikterak neomezovalo. Věděli, že chtějí velkou rodinu.

Bohužel ale jejich rodinu letošní září zasáhla smutná informace, která všem členům změnila život. 

11. září 2023– datum, které v příběhu Marečka hraje velkou roli.
Mareček je devítiletý kluk s ohromnou energií a spoustou kamarádů. Hrál fotbal a tenis. Po prázdninách nastoupil do čtvrté třídy, kam těšil do školy, hlavně tedy právě na kamarády. V pátek volali ze školy, že Marečkovi není dobře, je unavený a bez energie. Rodiče ho vyzvedli, ale doma ožil a chtěl jít na kolo. Vyrazil s maminkou a brášky na kole na Hostivařskou přehradu, kde byl veselý. 

V sobotu se již vzbudil s teplotou, rýmou a kašlem. To si ještě rodiče mysleli, že jde o nějakou běžnou virózu a nasadili standardní léčbu – čaj, sirup proti kašli a teplotě. Bohužel stav se nelepšil, tak vyrazil s tatínkem na pohotovost, kde hned po prvním kontrolním odběru krve z prstu začal kolotoč, který jen tak neskončí…

Od 10. září byl tak hospitalizován na onkohematologii v Motole. Už tenkrát mi volala Katka (maminka Marečka), že se bojí, co se bude dít. 11. září po odběru kostní dřeně byl rodičům potvrzeno podezření, kterého se všichni obávali. Závěr vyšetření – akutní lymfoblastická leukémie.

Děkuji všem jménem Marečka a jeho rodiny za jakýkoliv příspěvek.

Mareček také do své diagnózy spal se starším bráškou na patrové posteli. Rodiče před dvěmi lety přestavěli jejich pokojíček, aby se jim tam jako dvěma vetším klukům spolu žilo pohodlně. Na to také použili velkou část jejich úspor. A bohužel nevěděli, co se bude dít.
Mareček totiž nevyleze po žebříku na postel, navíc bohužel kvůli hygieně, kterou Marečkova péče vyžaduje, je místo špatně dezinfikovatelné.

Takže Mareček nyní spí s maminkou na manželské posteli. Moc by si přál zas být v pokojíčku s bráškou. A i takto spát v situaci, ve které rodina je, jim nepomáhá. Pokud by chtěli upravit Marečkovi spaní, znamená to předělání postelí, jejich snížení a uzpůsobení pro jeho aktuální potřeby, na což rodina nemá finance.

Dále budou finance použity na další Marečkovi potřeby s léčbou spojené- speciální výživa, zdravotnické potřeby, rehabilitace a další výdaje.

Věřím v to, že pokud rodiče Marečka nebudou muset řešit finanční zátěž spojenou s jeho nemocí, pomůže jim to především po psychické stránce a Marečkovi i po té zdravotní.