Mlčení děti před násilím neochrání. Pomozte nám dát jim hlas.

V každé české školní třídě jsou 2 až 4 děti, které zažívají násilí v blízkých vztazích. Možná je znáte. Možná sedí vedle vašich dětí. Navenek se smějí, hrají si a chodí do školy. Doma ale zažívají strach, bolest a bezmoc.

Tyto děti často mlčí. Bojí se svěřit, nevědí, na koho se obrátit, nebo mají strach, že jim nikdo neuvěří. A i když se odváží promluvit, pomoc nemusí přijít včas.

Právě proto pořádáme Týden za dětství bez násilí s jeho nejhlasitější akcí Bubnovačkou. Aby děti věděly, že nejsou samy. A že existuje pomoc.

19. listopadu 2026 se celé Česko znovu rozezní na podporu dětí zasažených násilím. Samotné bubnování ale nestačí. Děti nepotřebují jen to, abychom o násilí mluvili. Potřebují, abychom jim skutečně pomohli.

V Centru LOCIKA jim proto poskytujeme psychologickou a právní pomoc, pomáháme jim projít náročným vyšetřováním a podporujeme jejich rodiny na cestě do bezpečí.

Pomozte nám proměnit symbolické bubnování ve skutečnou pomoc.

Za každým číslem je konkrétní dítě. Dítě, které se bojí vrátit domů. Které ztratilo radost z toho, co dřív milovalo. Nebo které se roky tiše trápí tím, co mu někdo udělal. Takové děti potkáváme v Centru LOCIKA každý den. A víme, že včasná a citlivá pomoc může jejich život zásadně změnit. Tohle jsou čtyři z jejich příběhů:

Pětiletá Kristýnka měla strach o maminku. I když už tatínek nebyl doma

Tatínek maminku bil, kopal do ní a házel po ní věci. Malá Kristýnka to všechno viděla. Sama rány nedostávala, ale každou z nich prožívala s maminkou. Násilí v ní zanechalo hluboké stopy. Budily ji noční můry, často plakala a znovu se začala počůrávat. Přesto, že maminka nakonec našla odvahu odejít, teror nepřestal. Tatínek pořád vyhrožoval. Kristýnka každý den viděla, jak se maminka třese a pláče. A strašně chtěla udělat něco, aby ji ochránila. Ale nemohla. A ani by to neměl být úděl žádného dítěte. Zůstaly samy, maminka s věčným strachem z výhrůžek a malá holčička s tíživými pocity, pro které nedokázala najít slova.

Pak obě našly pomoc v Centru LOCIKA. Odborníci pomohli mamince podat trestní oznámení a Kristýnka začala chodit k dětské psycholožce. Se svými plyšáky a panenkami dokázala mluvit i o věcech, na které byla slova příliš těžká. Místo aby šla na možný výslech na policii nepřipravená a vyděšená, připravovaly se na něj společně a Kristýnka si s sebou mohla vzít svého oblíbeného plyšáka. Díky LOCICE Kristýnka znovu poznává, jaké to je, když jí dospělí naslouchají a může se na ně spolehnout.

Pětiletou Aničku děsila i tekoucí voda

Když ji chcete vykoupat, Anička zoufale křičí. Pláče, utíká z koupelny a lekne se každých zabouchnutých dveří. Pro jiné děti je voda hra. Pro ni je to trest. Od maminky, u které trávila část času ve střídavé péči, se vracela s modřinami a škrábanci. Tam, kde se měla cítit v největším bezpečí, prožívala muka. Stálo ji to neskutečnou odvahu, aby se nakonec svěřila policii s tím, že ji maminka bije a za trest polévá studenou vodou.

Ale nestalo se vůbec nic. Policie dlouhé týdny případ neposouvala. Anička se s maminkou musela dál vídat. Pětileté dítě řeklo pravdu, a stejně se muselo vracet tam, odkud nosilo modřiny. Tatínek čekat nechtěl. Obrátil se na Centrum LOCIKA a tam konečně někdo jednal. Odborníci mu pomohli podat stížnost na postup policie, díky které státní zastupitelství nařídilo pokračovat ve vyšetřování. Anička tak dostala naději, že ji konečně někdo ochrání. A že se jednou nebude muset bát ani obyčejného koupání.

Sedmiletý Honzík se začal bát chodit na hokej

Představte si sedmiletého kluka, který hokej miluje odmalička. Na ledě býval vždycky první. Na tréninky ho vozí dědeček, kterého má rád a který sní o slavném hokejistovi v rodině. Přesně takové dětství byste svému dítěti přáli. Pak se něco změní. Váš kluk už na led nespěchá. Schovává se v šatně. Spoluhráči se na něj zlobí, že kazí tým. A vy netušíte proč. On se totiž nebojí prohraného zápasu. Bojí se toho, co přijde potom. Když se mu něco nepovede, místo povzbuzení přichází od dědečka křik a rány. Od člověka, kterého má tak rád…

Na modřiny nepřijdete vy. Přijde na ně trenér. Centrum LOCIKA mu poradilo, jak podezření na násilí oznámit, a později pomáhalo i Honzíkovým rodičům. Společně hledali cestu, jak chlapce ochránit před fyzickými tresty, aniž by musel přijít o milovaného dědečka. Díky všímavosti trenéra a pomoci LOCIKY začali dospělí Honzíkův strach konečně řešit. Aby pro něj hokej mohl být zase radostí, ne hrůzou z další rány.

„Nikdo ti neuvěří,” vyhrožoval jí. Dvanáctiletá Petra promluvila a uvěřili jí

Několik let v sobě Petra dusila tajemství, které by žádné dítě nést nemělo. Bývalý maminčin přítel ji sexuálně zneužíval. Aby mlčela, vsadil na to nejkrutější, co mohl. Řekl jí, že pokud to někomu řekne, nikdo jí neuvěří. A Petra mlčela. Nechtěla mamince kazit štěstí. Muž pak z jejich života odešel, ale noční můry zůstaly. Jenže se spletl. Když se Petra nakonec mamince svěřila, ta jí okamžitě uvěřila.

Uvěřili jí i v Centru LOCIKA. Odborníci pomohli podat trestní oznámení, zajistili Petře advokátku a připravili ji na výslech. Ten neproběhl na chladné policejní služebně, ale ve speciální místnosti LOCIKY. A tam dívka, která se roky bála promluvit, vypověděla, co jí ten muž udělal. Muž, který spoléhal na dětský strach, teď místo jejího mlčení čelí trestnímu oznámení a policii. Díky LOCICE už Petra na své tajemství není sama. Získala zpět pocit kontroly nad svým životem, posílila vztah s maminkou a udělala důležitý krok ke spravedlnosti.

Čtyři děti. Čtyři různé příběhy. A jedno společné – potřebovaly někoho, kdo jim pomůže. Jen v roce 2025 pomáhalo Centrum LOCIKA 1 460 dětem. Další děti ale na pomoc teprve čekají.

Právě proto je důležité nejen o násilí mluvit, ale také zajistit, aby děti a jejich blízcí měli kam se obrátit. Aby jim někdo naslouchal, věřil jim a dokázal jim odborně pomoci.

Každé dítě, které zažívá násilí, potřebuje vědět, že na to není samo. A že když se odváží říct si o pomoc, tak ta opravdu přijde. Ovšem bez finanční podpory veřejnosti se k nim odborná pomoc dostane jen stěží.

Centrum LOCIKA pomáhá dětem, které zažívají násilí, i jejich rodinám. Poskytuje jim bezpečné prostředí, odbornou podporu a provází je často velmi složitými životními situacemi.

Vaše dary pomohou zajistit konkrétní pomoc:

• Psychologickou a krizovou podporu dětem. Aby děti jako Kristýnka mohly v bezpečném prostředí zpracovávat traumatické zážitky, překonávat strach a znovu získávat pocit bezpečí.

• Právní pomoc a provázení náročnými situacemi. Aby děti jako Anička a jejich blízcí věděli, jaká mají práva, jak postupovat při vyšetřování a nemuseli na všechno zůstávat sami.

• Sociální a krizovou pomoc rodinám. Aby rodiče i další dospělí, kteří chtějí dítě ochránit, dostali odbornou podporu a věděli, jak zajistit jeho bezpečí.

• Prevenci a vzdělávání ve školách. Aby děti dokázaly rozpoznat násilí, nebály se o něm mluvit a věděly, na koho se obrátit. Právě tomu se věnuje Bubnovačka a Týden za dětství bez násilí.

• Provoz bezpečného místa pro děti ohrožené násilím. V Praze 7 provozuje Centrum LOCIKA místo, kde děti nacházejí bezpečí, pochopení a odbornou pomoc. Vaše dary pomohou zajistit, aby toto zázemí mohlo dál pomáhat dětem, které ho potřebují.

Jen v roce 2025 Centrum LOCIKA pomáhalo 1 460 dětem. Každé z nich potřebovalo něco jiného. Jedno bezpečné místo, kde může mluvit. Jiné psychologa. Další právní pomoc nebo dospělého, který se za něj postaví.

A právě takovou pomoc chceme společně zajistit dalším dětem. Abychom mohli být na blízku všem, kteří nás potřebují, potřebujeme vaši podporu.

Bubnovačkou dáváme dětem hlas. Vaším darem jim můžete dát i skutečnou pomoc.

Děkujeme, že stojíte na jejich straně. ❤️