Vyhlašujeme, jako blízké kamarádky, tuto sbírku pro Lucku s dětmi. Prošly jsme společně kdejakými místy našich životů, zažily jsme narození našich dětí, očekávání početí, když se nedařilo, překvapení, když se zadařilo nečekaně. Řešily jsme, kdy dát děti do školky, do jaké je dát školy, co když se ve škole dětem nedaří, co se děje v našich rodinách. S Luckou jsme se seznámily v neziskovém sektoru, pracovaly jsme v Cestě domů, hospicovém občanském sdružení, známe se 16 let.
Včera večer v pátek 25. 11. 2022, zemřel její muž Kuba klidně, doma v kruhu své rodiny. Kubovi byla diagnostikovaná rakovina slinivky před skoro dvěma lety. Žil déle, než by lékaři čekali. Kuba byl silný a spolehlivý, o rodinu se dobře staral, se svou nemocí se pral, co to šlo, chtěl tu se svými milými, zůstat co nejdéle. Lucka velmi statečně Kubu doprovodila celou dobou jeho nemoci. Zvládla mu být oporou, udržet chod domácnosti, chodit do práce. Ke konci se dokázala i vzdát své vedoucí pracovní pozice, aby s ním mohla být doma naplno.
Lucka s Kubou ve svém životě uvítali tři děti. Kryštofa, kterému je 12 let, Rozárku, které je 11 let a Bětku, které je 7 let.
Když jsem dohledávala fotky pro vyhlášení sbírky, natrefila jsem na Kytínský zpravodaj. Kuba pracoval jako učitel, psychoterapeut a jednu dobu také jako kytínský starosta. Vkládám jeho vlastní slova z jednoho úvodníku "štěstí není muška jenom zlatá, je to životní styl, kdy žijeme tak, jak žít chceme, děláme to, co dělat chceme a neděláme to, co dělat nechceme." Myslím, že se to Kubovi dařilo.
Přejeme Lucce a jejím dětem, aby těmito náročnými dny, týdny a měsíci prošli. A došli na nová místa, kde budou moct žít, jak chtějí a dále dělat, co je těší, jak by si to pro ně a jejich život Kuba jistě přál.
