Představení sbírky
Monice se změnil život s těžkou neurologickou diagnózou ALS. Nyní shání prostředky na pomoc s udržením soběstačnosti.
Komu pomůžeme?
Ahoj, jmenuji se Monika, je mi 52 let, žiju trvale v Praze a ještě donedávna jsem byla neustále v pohybu.
Vedla jsem sportem nabitý život, jezdila s přáteli pravidelně na vodu na kánoe, lyžovala, hrála badminton, chodila po horách, tancovala…zkrátka jsem dělala vše, co mě baví a užívala si to. Celý život jsem pracovala. Určitou dobu i ve státní správě ve vedoucí pozici, předtím v soukromé sféře. Snažila jsem se pro rodinu, syna, snachu a vnučku, postavit dům, o který jsem kvůli podvodu bývalého partnera bohužel přišla. Tento muž zapříčinil i první projevy toho, co se prvně zdálo jako následky jeho napadení.
Vše ale vyústilo v něco úplně jiného. Bohužel. Jednoho dne po výletu na kánoích jsem začala pociťovat změny. Změny, které se týkaly funkčnosti dolní končetiny, silné bolesti zad a kolen. Nejdříve jsem nedávala těmto projevům žádnou váhu. Pak se ale problémy s dolní končetinou začaly prohlubovat. Až jsem v květnu 2023 skončila ve Vinohradské nemocnici, kde mě sice vyšetřili, ale krátce nato poslali domů s tím, že mi nic není a že simuluji. Svůj stav jsem dále řešila s mou obvodní lékařkou, která to nenechala být a po mnoha vyšetřeních mi bylo nakonec diagnostikováno onemocnění ALS a v současné době mi byla doporučena paliativní péče.
Amyotrofická laterální skleróza neboli zkráceně ALS je nevyléčitelné neurodegenerativní onemocnění, které ovlivňuje fungování lidských svalů. Svaly postupně slábnou a atrofují.
I s touto diagnózou se snažím vše brát s nadhledem a úsměvem. Stejně tak jako jsem vždy řešila všechny starosti a strasti. Vždy jsem se ke všemu dokázala postavit čelem jako bojovnice a tak je tomu i teď, kdy vím, že už to vybojovat nemůžu, tak se snažím si užít ten zbytek času, co mi zbývá, jak se dá, a to s velkou podporou mého přítele, který, ač je na vozíčku, snaží se mi s vervou sobě vlastní se vším pomoci. Z posledních sil si ráda dávám kávu s přáteli, i když sotva udržím hrníček a co je pro mě nejhorší, nejen že už si jen stěží zajdu na WC bez dopomoci, ale už si nikdy nepochovám svoji vnučku, která je jednou z mých posledních radostí a potěšení.
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
Z částky, která by se zde vybrala, bych ráda uhradila elektrický vozík ovládaný hlasem či pohybem hlavy, speciální fyzioterapie zaměřené na udržování soběstačnosti, posilování i protahování svalů a nácvik každodenních aktivit. Také bych ráda uhradila další kompenzační pomůcky, které nejsou hrazeny pojišťovnou. Pokud by se nevybrala cílová částka, pořídila bych si základnější verzi vozíku. Pokud by se vybralo více peněz, ráda bych je věnovala Domovu Přístav na Praze 10, k nákupu kompenzačních pomůcek pro ostatní klienty.
