Pomozte „malému“ sportu a klubu věnovat se dětem i hendikepovaným

Na začátku byly čtyři slečny ve věku 11 let, které měly chuť hrát kuželky a naučit se tak něco nového a jiného, než dělají jejich vrstevníci. K tomu několik kuželkářů, kteří se chtěli zlepšit v tom co dělají, a tak se opět otevřela diskuze nad zlepšením herních podmínek. Diskuze o již dlouho odkládaném problému. Opět jsme začali řešit existenci již 41 let starých drah, které samy sebe o 20 let přežily. Skupina dobrovolníků se tak pustila do těžkého úkolu, do rekonstrukce dvou kuželkářských drah.

Podpořte „malý“ sport a oddíl, který je bez finanční podpory a pomoci odsouzen k zániku, protože pokud nebude na čem hrát, není co hrát. Váš příspěvek dá možnost sportovat širokému spektru lidí po další desetiletí. Zlepší se herní podmínky, které se stanou srovnatelné s jinými ligovými kuželnami. 

Vnímáme, že ne každé dítě se může věnovat populárním sportům jako je fotbal, tenis, nebo hokej a to např. z důvodu fyzických předpokladů, zdravotního stavu nebo finančních možností rodičů, a proto je tu i jiný sport, ve kterém se dá sportovně realizovat. Kuželky jsou výbornou a finančně nenáročnou alternativou pro všechny, kteří se chtějí hýbat a zkusit i něco nového. Je to totiž sport pro každého – na věku nezáleží, nikdy není pozdě začít, kuželky se dají hrát od mládí až do důchodového věku. 

Soutěžně se hrají kuželky na mnoha úrovních, od těch amatérských, až po ty nejprestižnější jako jsou ligové soutěže, mezinárodní poháry nebo mistrovství světa.

Díky tomuto krásnému sportu můžete získat přátele na celý život, protože kuželkáři jsou jedna velká rodina.

Jsem členkou kuželkářského oddílu z Ostravy při TJ Unie Hlubina. Název našeho klubu je spojen s hornickou historii regionu, konkrétně s bývalým dolem Hlubina. Jsme oddíl s tradicí, jsme oddíl, který já osobně vnímám jako jednu velkou rodinu. Kuželky jsem pod vedením trenérky Aničky začala hrát před více než 20 lety a během té doby jsem na Hlubině prožila nejhezčí okamžiky svého života. A nejen já. Vidím v našem oddíle i tři generace hráčů, kdy otec a syn hrají spolu v družstvu, nebo si přijde zatrénovat vnučka s dědečkem. I mé děti se na těch již starých a technicky nevhodných drahách učily hrát kuželky. Doba jde kupředu a i my musíme hledět do budoucnosti. 

Naší budoucností jsou děti. Rádi bychom k našemu sportu přilákali více lidí, zejména dětí a mládež, ale i seniory a hendikepované sportovce, kteří mají rádi pohyb a kolektiv.

Bohužel bez modernizace naší kuželny je to rok od roku těžší a složitější, a proto jsme se rozhodli naší kuželnu postavenou v roce 1962 podrobit rekonstrukci.