Jsou rodiny, které si nesou těžký osud už dlouhé roky. A pak přijde chvíle, kdy už člověk opravdu neví, kde vzít další sílu.
Tato babička sama vychovává své dva vnuky – osmiletého a dvanáctiletého chlapce, kteří navštěvují naši školu. Kluci u ní našli bezpečí, lásku a domov. Přestože sama nemá jednoduchý život, snaží se každý den ze všech sil, aby chlapcům nic důležitého nechybělo.
Žijí společně v malém domečku na vesnici, odkud je potřeba dojíždět vlastně kamkoli. Nemají auto ani možnost snadného dopravení kamkoliv, protože babička nevlastní řidičský průkaz. Jsou tedy odkázáni pouze na spoje MHD. Přesto zvládala běžné starosti života – dojíždění, péči o domácnost, školu, lékaře…











