V roce 2021 se nám narodila dcera Petruška, se kterou pravidelně jezdíme na kontroly na kliniku dětské onkologie kvůli útvaru a cystě, kterou má v nadledvině. O rok a půl později, po narození Petrušky, jsme na svět přivítali jejího mladšího brášku Jiříčka (*2022). Jiříkovi jsou nyní dva roky.
V prosinci 2024 se u Jiříčka začaly projevovat zdravotní potíže, které působily jako běžná viróza, a doufali jsme, že je vyléčí antibiotika. Bohužel tomu tak nebylo. Diagnóza byla pro nás i celou naši rodinu mnohem děsivější. Třetí den po Štědrém dni se Jiříčkovi výrazně přitížilo a lékaři mu diagnostikovali akutní lymfoblastickou leukémii.
Ještě ten den musel být hospitalizován na dětském onkologickém oddělení v Brně. Léčba chemoterapií a kortikoidy byla zahájena hned následující den, protože to jeho zdravotní stav vyžadoval. Jiříček je velký bojovník – lékařům se ho podařilo včas stabilizovat, za což jim velmi děkujeme.
Nikdy jsme si nemysleli, že naši rodinu znovu zasáhne jedna z nejhorších nočních můr, jakou si rodič dokáže představit. Před pěti lety, právě v období Vánoc, se nám narodil náš prvorozený syn Mireček, který nás bohužel ve druhém měsíci života navždy opustil. Tato ztráta nás stále velmi bolí. Přesto, i přes tuto bolest, jsme si v těžkých chvílích navzájem velkou oporou – právě teď nás Jiříček potřebuje nejvíce.
Čeká ho dlouhá léčba, která bude trvat minimálně dva roky. Od prosince již podstoupil několik lumbálních punkcí a odběrů kostní dřeně. Na konci ledna, v období vysazování kortikoidů, se jeho stav opět zhoršil – byl unavený, měl bolesti, zeslábl a nedokázal se postavit na nožičky. Během několika hodin po přijetí do nemocnice došlo k rozvoji studené sepse s rozvratem vnitřního prostředí kvůli infekci a silné mukozitidě.
V tomto kritickém období nemohl podstoupit druhou fázi léčby, protože jeho život byl v ohrožení. Byla mu podávána kombinace antibiotik, výživa, transfuze, minerály, infuze i morfium proti bolesti. Po dvou týdnech se jeho stav zlepšil – konečně jsme viděli jeho úsměv a chuť k jídlu. Začala také rehabilitace, protože se Jiříček musel znovu učit sedět a postupně se učí i znovu chodit. Díky zlepšení zdravotního stavu mohla být obnovena i druhá fáze léčby.
Náš domov jsme přizpůsobili do sterilního prostředí. Dcera Petruška musela přerušit docházku do školky kvůli vyššímu riziku infekce, která by mohla Jiříčkovi ublížit. Výdaje na domácnost se tím výrazně zvýšily – a nadále porostou, protože s Jiříčkem musíme dojíždět do brněnské onkologické kliniky několikrát do týdne.
Jsme na své děti nesmírně pyšní a rádi bychom jim dopřáli plnohodnotný život i během této náročné léčby.
Děkujeme vám všem, že pomáháte v těchto nejtěžších obdobích našich životů. Velmi si vaší pomoci vážíme. V dnešní uspěchané a často stresující době je pro nás obrovskou nadějí, že stále existují lidé s dobrým srdcem – jako jste vy.
Moc děkujeme.
S úctou,
Petra, Miroslav, Petruška a Jiříček