Jmenuji se Nikola, je mi 30let jsem maminka úžasné holčičky, a jsem samoživitelka. Jelikož bydlím v nájmu, který se mi každým rokem zvyšuje. Bylo bohužel při rizikovém těhotenství náročné vše finančně zvládat, a musela jsem si vzít půjčku na nájem, abych o bydlení nepřišla, a měla kde s miminkem žít. Vlivem této skutečnosti jsem po 2.měsících na lůžku, byla postavena před těžké rozhodnutí; rostoucí dluhy a začarovaný kruh nebo pokusit osud, odbourat půjčku, a věřit že tolik vytoužené miminko již bude dostatečně silné a zůstane se mnou. To bylo jedno z nejtěžších a nejbolestivějších rozhodnutí v mém životě. A ta bezmoc a strach nepopsatelné. Po několika kontrolách, ujištění a podpoře na udržení miminka, se slzami v očích a strachem kvůli vzniklé situace jsem šla znovu pracovat v rámci možností tak, abych dokázala alespoň odpracovat potřebný fond hodin, ze kterého bych dokázala vše platit + připravit výbavu pro své miminko.
Netrvalo ale dlouho a osud se znovu přihlásil o slovo, kdy v půlce prosince 2022, v 7.měsíci těhotenství se spojila práce, vyčerpání, strach o miminko, únava, kontroly a ujišťování že je vše v pořádku, málo spánku skrze rostoucí bříško, zařizování vybavení pro miminko, na vše sama v nikom žádná opora. Stala se mi autonehoda, kdy opět hrozila ztráta miminka nebo předčasný porod. Což pro mě, jako každou nastávající maminku svého vymodleného miminka, byla zpráva, která mě opět srazila do kolen. Opět přišel pocit bezmoci a strachu. A znovu zpět na rizikové těhotenství.
Naštěstí a díky bohu, navzdory osudu a všem jeho nástrahám. Se mi narodila dcerka, za kterou jsem neskutečně vděčná, za tu cestu, kterou jsme spolu zvládli ujít, a která nás ještě čeká….Moje dcerka je mi vším.
