Otevřeli jste Čechům cestu na Krym

Hledáme slabá místa nepřítele! Pro pro jednotku která plní průzkumné a diverzní mise potřebujeme vybavení, které jim umožní pohyb v extrémním terénu a ničení klíčových prvků nepřátelské obrany. My jdeme první, hledáme a otvíráme cestu, kterou dojdeme až k Azovskému moři. Pomozte nám uvolnit cestu na Krym.

Jednotka, pro kterou potřebujeme vybavení pracuje samostatně jako prodloužená ruka vojenské brigády. Pracují na jihovýchodě – jednom z nejlépe opevněných úseků fronty. Plní úkoly, které běžné jednotky splnit nemohou. Mluví se tu řadou jazyků, včetně češtiny. Velká část kluků tu není poprvé, hodně z nich již prodělalo v boji zranění, vrátili se. Vědí, že máme jedinou šanci Russa zastavit, jinak půjde dál. Mnoho z nich nosí nášivku “Ukrajina nebo smrt”. Odhodlání je veliké. Chybí ale technické prostředky.

“Ležíme již 2 dny zakopáni před ruskou pozicí. Prší. Před námi minové pole a výhled na klíčovou vesnici, kterou Rusové okupují. Tudy vede cesta na jih. Cesta, kterou se nám zatím nepodařilo otevřít. Na záchod můžeme jen v leže hned vedle nás, nad hlavou nám nepřetržitě létají ruské drony, rakety z gradů přeorávají pole za námi. Vítr sem zanáší pach rozkládajících se těl okupantů, které jsme nechali za sebou. Nemůžeme se hnout. Vidíme cíle, které je třeba zničit, možné velitelství, sklad munice, auto vezoucí orky na rotaci. Na uvolnění ze sevření dronů a zásah nepřítele ale nemáme vybavení. Naši mají plné ruce práce jinde. Musíme si pomoct sami, sem nikdo nepřijde."

Vybavení musíme mít přímo my! Boje se nyní hodně změnily. Pro naše úkoly potřebujeme antidronové pušky, kamikaze drony, pořádnou čtyřkolku a motorky, se kterými dovezeme vybavení co nejblíže naší práci, ani džíp tu často neprojede – tady už pracujete pod palbou mezi minovými poli.