Osobní asistence pro Ivana Drlíka

Představení sbírky

Dobrý den,

jmenuji se Ivan Drlík a rád bych se s Vámi podělil o svůj příběh.

V roce 2000 jsem se stal obětí dopravní nehody, kterou jsem nezavinil. V osudný den jsem jel do zaměstnání, když mě začalo předjíždět auto bez světelné signalizace o zařazení. Abych předešel střetu, byl jsem nucen prudce šlápnout na brzdu, načež jsem dostal smyk a auto se stalo nezvladatelné. Více si přesně nepamatuji, jen že jsem se snažil z auta dostat, ale nemohl jsem se ani pohnout, protože jsem cítil ukrutnou bolest. Pak si jen matně vzpomínám, že jsem slyšel vrtulník. Probral jsem se v nemocnici po několika dnech, celý obvázaný, fixovaný a připojený na přístroje. Po probuzení jsem se dozvěděl, že mi lékaři nedávali skoro žádnou šanci, že to přežiji. Ale zřejmě duchovní síla a tělo zápasily v boji o přežití, i s následky, které mám po zbytek svého života. Dopravní nehodu šetřila policie. Viník dopravní nehody z místa činu ujel, aniž by poskytl první pomoc a zavolal záchrannou službu. Proces byl odložen, protože se nepodařilo dohledat viníka dopravní nehody, jelikož jsem nebyl schopen rozpoznat typ auta.

Veškeré podstatné informace naleznete na mých webových stránkách: https://www.ivan-drlik.cz/

Diagnóza zněla: zlomenina krčního obratle s poraněním míchy.

Přežil jsem, ale už nikdy nebudu chodit. Už nikdy nepoznám, jaký to je pocit jízdy na kole, tancování a veškeré aktivity, které jsem před nehodou mohl. V hlavě jsem si vsugeroval, že musím dostatečně cvičit, abych se mohl opět postavit na nohy. Ale realita je jiná. Jak plyne čas a přibývají léta, tak se přidávají zdravotní potíže a veškeré komplikace s tělesným hendikepem. Poslední dobou mám pocit, že druhým domovem je nemocnice, protože neustále trpím záněty močových cest. I když používám nejmodernější cévky. https://www.ivan-drlik.cz/kompenzacni-pomucky/