Někomu se poštěstí a má od narození šťastný život, jiný bohužel čelí od začátku mnoha překážkám. To je i případ paní Marie, které je nyní 51 let, a za svůj život zažila více, než si většina z nás dokáže představit.
Po narození ji vlastní nezletilá matka opustila a vyrůstala s babičkou a dědou. I když s matkou zůstala v kontaktu, velmi ji zasáhlo, když si matka založila novou rodinu a o ni neprojevovala zájem. Navzdory tomu se snažila o normální život – zvládla vystudovat zdravotní školu a pracovala brigádně, přestože trpěla oční vadou a tupozrakostí. Po smrti prarodičů se přestěhovala k matce, která však byla alkoholička a Marii využívala kvůli jejímu invalidnímu důchodu. Po narození dcery jejich soužití skončilo konfliktem, a Marie skončila v azylovém domě.
Těžký osud pokračoval – po narození druhé dcery ji opustil partner, alimenty neposílal a tak kvůli špatné finanční situaci a zdravotnímu stavu se musela vzdát obou dcer, aby mohly zůstat pohromadě v pěstounské péči. Poté si našla nového partnera, který ji však místo podpory týral, což mělo devastující dopad na její zdraví. Utrpěla ochrnutí na pravou stranu těla, zhoršily se její psychické problémy a její život skončil v Domově pro osoby se zdravotním postižením, kam byla umístěna ve svých 49 letech.
Paní Marie dnes trpí 12 dioptriemi, omezenou pohyblivostí pravé strany těla, velkými bolestmi hlavy a psychickými problémy, včetně bludů. Díky péči v Domově se její zdraví mírně zlepšilo, ale zůstává navždy nesoběstačná a odkázaná na pomoc druhých.