Natálka se narodila v termínu a měla být zdravé miminko. Porod se ale zkomplikoval – špatná rotace hlavičky, omotaná pupeční šňůra, tlak na břicho a použití vakuového extraktoru. Natálku museli resuscitovat a já jsem bojovala o život na operačním sále. Lékaři nám nedávali šanci. Přesto jsme to zvládly.
Natálka podstoupila celotělovou hypotermii a magnetická rezonance odhalila poškození mozečku. Byla krmena sondou, bez sacího reflexu, a papat pusinkou začala až po dlouhých týdnech. Každý její malý pokrok byl pro nás obrovskou výhrou.
Dnes je Natálce osm let. Nesedí, nechodí, nemluví. Má zavedený PEG, trpí epileptickými záchvaty a vyžaduje stálou péči. Každý den cvičíme Vojtovu metodu a jezdíme na rehabilitace po celé republice – Bobath, Therasuit, neurorehabilitační centra i hipoterapii, protože jízda na koni jí velmi pomáhá.
Většinu terapií si hradíme sami, ale nikdy jsme nepřestali věřit. Lékaři říkali, že z Natálky bude „ležáček“, přesto nás stále překvapuje svými pokroky. Každý její úsměv nám připomíná, že láska a odhodlání jsou silnější než všechny prognózy. Bojujeme dál – pro ni, pro naději, pro život.
