Irish a její boj s rakovinou

Ahoj, jmenuji se Monika a jsem maminka malé dvouleté holčičky a večně veselé a v házení míčků neúnavné desetileté border colie Irisky. 

Vždycky jsem byla příliš hrdá prosit někoho o pomoc. Věřím ale, že každý na našem místě by dělal to stejné a bojoval. 

Hodně se na mě obracela rodina, že Irish také podpoří, právě proto, jaká je to úžasná fenečka a každému se vdrala do srdce.

Všem jsme moc vděční!

Našeho pejska jsem si dovezla nyní už před deseti lety. Narodila se na sv. Valentýna,takže i přesto, že už je dospělá, je to stále takové naše valentýnské štěňátko. Věčně veselá a hodná fenečka s úžasnou povahou, která se hned tak nevidí. Neznám člověka, co by ji neměl rád. Každého hned vítá s míčkem nebo talířem a toužebných pohledem. Vždycky jsem říkala, že naše Iriska by jednou otevřela a přivítala i zloděje. 

Před 2 lety se mi narodila dcera a tak jako i já, jsou i ona a Irish, nerozlučné parťačky. Dcera bez ní neudělá krok. 

Naše aktivní a hravá Iriska ale jednoho dne nedokázala stoupnout na zadní tlapky. Hned jsme navštívili veterináře. Diagnoza byla pravděpodobně špatné plotýnka a kříplý nerv, který bránil tělu cítit zadní tlapky. Naše malá bojovnice dostala injekci a léky a statečně se ke všemu postavila a o několik hodin později už se snažila zase vítat návštěvu. 

Při této situaci jsme ale narazili na něco daleko jiného a vážnějšího. Nádor mléčné žlázy. Podle pana veterináře a stavu výrustku je po doléčení potřeba jednat. Najednou z veteriny na veterinu na mě připadla otázka, co bude dál? 

Je to sázka do loterie a mnozí mnozí říkají, tak to s rakovinou prostě je. Nic jí nebolí, i přes skříplý nerv je to stále veselý pejsek.

Irish za ten boj stojí, je to člen rodiny. 

Všechny vybrané peníze budou použity na operaci nádoru a následnou potřebnou pooperační péči.

Pokud se vybere méně, budou náklady hrazené z části. 

Moc všem děkuji za pomoc! Moc si toho vážíme!