Jsem Honza Danihelka, už 10. rokem bydlím v Praze. Nejdříve jsem rok a půl bydlel v Třeboradicích v tréninkovém bytu. Potom mi jeden kamarád pomohl najít spolubydlení na Náměstí Míru. O víkendu jsme měli v bytě nebo mimo něj různé programy pro vozíčkáře. Moc se mi tam líbilo, vzpomínám na ten život každý den.
Po několika letech bydlení na Nám. Míru jsem dostal nabídku od Magistrátu na bezbariérový byt. Když jsem se byl podívat na nabízený byt, byl pro mě moc malý, úzká chodba, nemohl jsem sám otevřít bytové dveře. Potom mi nabídli další bezbariérový byt, který jsem přijal, bydlím v něm dodnes, ale nerad. Byt je 1+kk. Cítím se v něm sám, je mi tady smutno.
Chodí za mnou asistenti každý den, mám je ráno 1 hodinu na vstávání, potom odejdou, potom kolem 12:30 přijdou jiní asistenti na oběd a jsou se mnou do 14:00, a potom kolem 16:30 přijde asistent na pomoc s večeří. Nakonec přijdou na ukládání do postele ve 22:30. Mezi tím jsem sám. To je můj den.
Rád bych bydlel ve větším bytě s nějakým spolubydlícím, abychom mohli společně vařit, povídat si, společně někam jít ven. Žádal jsem Magistrát o větší bezbariérový byt v listopadu 2025, čekal jsem do února 2026 na vyjádření a oni mi pak poslali zamítnutí mé žádosti. Rád bych se přestěhoval do většího bytu, ale peníze na nákup svého bytu nemám. A proto mě napadlo oslovit Donio se získáním peněz.
