Začalo to jednou zachráněnou kočičkou a stále se hlásí další a některé již nacházíme i pohozené u nás na zahradě. Dva malé kocourky jsme našli pohozené u nádraží, nejstarší naše seniorka měla být jako kotě utopena. Máme kocourka, co se k nám přišel ohřát, když bylo venku –20 stupňů a už u nás zůstal.
Nově adoptovaná koťátka jsme našli u nás na zahradě, pohozené. Jsou to dva kostlivci, bez maminky, nedokojené. Zrzavý kocourek se má k světu, je umístěný v náhradní rodině, kde má kamarádku Ginger. Šedivá kočička Štěpánka je smutná a marodná. Nechce jíst. Je pod dozorem veterináře a snažíme se jí rozkrmit. Jak nádherné bylo ji sledovat, když si poprvé opřela hlavičku o naší jedinou nekastrovanou kočičku Miky, která má zrovna 3 koťátka.
„Jsem malá kočička Štěpánka. Nechtěli mě! Mě a mého bratříčka sebrali nás od naší maminky a pohodili venku, kde byla hrozná zima. Měla jsem hlad, bála se o sebe a brášku. Jsem smutná bez maminky. Najednou se tam objevila slečna, po které jsem dostala jméno Štěpánka. Bála jsem se jí, ale něco mi říkalo, že je hodná a měla něco dobrého v mističce. Konečně jsem naplnila bříško. Odnesli nás i s bráškou do domu. Tam bylo hodně kočiček a jedna kočičí maminka. Položila jsem si na ní hlavičku a ona mě zahřívala. Když přišla její koťátka, nechala mě také se napít mlíčka. Jsem teď šťasná mám novou lidskou rodinu, ale i kočičí. A mám i novou maminku, co mě olizuje, tulí se ke mě a dá mi mlíčko. A samozřejmě mám i nové kamarády. Bráška má kamarádku v novém domově Ginger.“
Máme 11 zachráněných kočiček a 90 dalších zvířátek je finančně náročné všechny hladové krky obstarat. Každou adoptovanou kočičku necháme odčervit, očkovat, prohlédnout veterinářem a případně vykastrovat i to jsou nemalé peníze. Proto jako azylová farma prosíme o finanční výpomoc pro naše kočičky, aby dostali dokonalou péči veterinářů a s hezky si naplnily bříška a spokojeně vrněly.
