Viacheslavův (čti Vjačeslavův) příběh začíná 3 denní ruskou operací na osvobození Kyjeva od Nacismu. Nikdy nepochopím, jak tomu někdo může věřit.

Viacheslavova rodina se přes 2 týdny skrývala ve sklepě svého domu v Kyjevě společně s ostatními sousedy. Kyjev se ubránil, ale bombardování a válka neustala a tak začal chodit do podzemní školy, která vznikla ze stanice metra.

Rodiče se snažili pomáhat jako dobrovolníci ve městě a všichni si zvykli na „jen“ bombardování a zvuky sirén, při kterých se hned běželi schovat do nejbližšího úkrytu. Při jednom takovém náletu nebyla skupina, ve které se Viacheslav učil ve škole, dostatečně rychlá a raketa dopadla na dům přes ulici.

Tlaková vlna je srazila na zem a rozházela jak plastové figurky po silnici. S velkým štěstím se ve skupině téměř nikomu nestalo nic smrtelného. Viacheslav měl roztříštěnou a zlomenou ruku.

Byl konec února tohoto roku.

V nemocnici Ohmatdyt mu voperovali implantáty, které ale v ruce nemohou zůstat a po půl roce se musí vyoperovat opět ven.

Tato operace proběhne teď na konci srpna a měla by následovat intenzivní rehabilitace.

Těžší případy mají ale přednost a tak zajistíme Viacheslavovi rehabilitaci u nás v lázních Darkov, které se na takové případy specializují.

Viacheslavův případ není tak děsivě smrtelný jako ostatní, kterým pomáháme, ale má šanci, že bude moci ruku normálně používat, když začne s rehabilitací hned po operaci a to nám dává veliký smysl.

Dejme Viacheslavovi šanci používat ve svých 10ti letech obě ruce

 Pomozte nám, prosím a společně to zvládneme.

Děkujeme.

Listopad, rok 2022, Artemovi je 14 let a právě si hraje u svého domu v Zelenivce (Chersonská oblast). Rozezní se sirény jako toho dne už poněkolikáté a tak se běží schovat do sklepa. Ruské rakety ale dorazí nezvykle brzy a padají přímo na jeho dům. Artem nestihl doběhnout do úkrytu. Jeho stav je velmi vážný a v Chersonské nemocnici, kam ho odvezla záchranka první pomoci ho nemohou operovat. Je pod neustálým odstřelováním a nejde proud.

Má přetrhané tepny v noze, otevřené zranění břicha a četné tržné rány na celém těle. Podaří se ho stabilizovat, ale v Chersonské nemocnici vědí, že pokud zůstane do rána, určitě umře. Týmu doktorů se podaří sehnat sanitku, která má potřebné přístroje na provoz umělých orgánů, na které je teď Artem připojený a s obrovským štěstím se dostává do nemocnice Ohmatdyt, kde okamžitě začínají operovat.

Artema čeká 11 dlouhých operací. Stráví 2 měsíce na JIPce. Přežije. Lékařům se podaří zachránit i roztrhanou nohu. Každý den, bojoval o svůj život, každý den se přibližoval zpět k normálnímu životu.

Po roce a půl byl z nemocnice propuštěn. Měl by nastoupit na rehabilitační proces, ale podobných případů je tolik, že čekací doba je až rok.

Umíme mu pomoci. Chybějí pouze peníze.

Děkujeme.

Artur žije v Chersonu, chodí tam do školy, má spousty kamarádů a prožíval by úplně normální život, kdyby ruská armáda nezaútočila na obytný dům před kterým si hrál.

Raketa vypálená ruskou armádou na civilní cíl mu roztříštila levou ruku pod ramenem. 

Přivolaná záchranná služba první pomoci byla ještě dál terčem ruského útoku a podmínky, ve kterých ošetřovali Artura byli naprosto šílené a podobali se spíše zásahu na frontě. Aby mu zachránili život, rozhodli se ruku amputovat. Nelehké rozhodnutí lékařů u 13ti letého kluka, který má celý život před sebou. Podle závěru doktora v nemocnici, který Artura následně operoval (nemocnice byla v tu dobu ještě bez proudu), ale bylo tohle rozhodnutí zcela správné a díky němu může Artur ještě koukat na svět.

„Jen“ nemá jedu ruku. Artur je dál velmi pozitivní kluk a naštěstí mu tenhle zážitek nesebral chuť do dalšího života, i když o něco složitějšího.

Každým dnem se zlepšuje v ovládání protézy, kterou dostal v nemocnici Ohmatdyt a kde se rehabilituje v rámci dětského oddělení.

Nemocnice Ohmatdyt se ale stala také terčem ruského útoku a dětské rehabilitační oddělení téměř zmizelo. 

Pomozme, prosím, společně Arturovi v jeho cestě dalším životem. Rehabilitaci, kterou nutně potřebuje umí v lázních Darkov, u nás, v České republice.

Dokážeme Arturovi zařídit vše potřebné, aby u nás v rehabilitaci mohl pokračovat. Chybí jen peníze.

Moc děkujeme za všechny Vaše dary, společně můžeme pomoci.

Má to smysl.

Veronika je jedno z dětí, které se léčilo v nemocnici Ohmatdyt po téměř přímém zásahu ruské rakety. Zraněních má spousty.

Přes operaci srdce, sleziny, jater, páteře, obou noh, střev a dalších se dostala do rehabilitačního programu naší nadace a věříme, že se nám podaří vybrat prostředky na její měsíční léčbu v lázních Darkov. Výrazně jí to zkrátí čas, který ještě potřebuje k návratu do normálního života. 

Moc děkujeme za Vaše dary a podporu. Společně to zvládneme.

Má to smysl.