Velká synagoga v Brně zmizela nejen z mapy města. Pomozte nám ji vrátit alespoň do naší paměti. Podpořte vznik literárního almanachu příběhů a básní současných českých autorů.
Na nároží brněnských ulic Spálené a Přízovy stála kdysi monumentální Velká synagoga, duchovní centrum jedné z nejvýznamnějších židovských komunit ve střední Evropě. V březnu 1939 na šabat byla brněnskými nacisty vypálena a z města zmizela beze stop.
Literární almanach Nenacházím žádné stopy se snaží prostřednictvím příběhů a básní autorů, kteří mají k Brnu vztah, vrátit její existenci a připomínku do paměti města.
Pomozte nám společně s nakladatelstvím Větrné mlýny tuto knihu vydat.
Velká synagoga byla postavena postavená v polovině 19. století, v době, kdy se po staletích vyhnanství mohli Židé znovu svobodně usazovat ve městech habsburské monarchie, se stala duchovním i společenským centrem brněnského židovského života. Stála v těsné blízkosti továren, domů a podniků rodin, které spoluutvářely podobu moravského Manchesteru: Bochnerů, Stiassni, Löw-Beerů, Gomperzů, Kohnů a dalších. Byla místem modliteb, svateb i slavností, místem, kde se potkávala tradice s modernitou.
Po páteční bohoslužbě ze 17. na 18. března 1939 byla synagoga na příkaz Schwabeho nacistickými ordnery vypálena. Stalo se to krátce po nacistické okupaci. Ráno z ní zůstaly jen ohořelé trosky.
Po válce se sice objevily plány na vybudování památníku, které se ale nikdy nerealizovaly. Po desetiletí tak na místě jedné z nejvýznamnějších staveb židovské Moravy zůstávala jen prázdná proluka. A Velká synagoga zmizela i z paměti města Brna.
A právě tato prázdnota je dnes výzvou.
Projekt Velká synagoga ožívá, který připravuje spolek ŠTETL ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny, chce připomenout tuto duchovní stavbu a vrátit ji prostřednictvím Poesiomatu a almanachu do paměti města.
Jednou z jeho součástí je literární almanach Nenacházím žádné stopy, v němž současní čeští autoři reagují na příběh Velké synagogy. Na její historii, architekturu, osudy rodin, které v Brně v té době žili, i na dnešní podobu místa, kde kdysi stála. Každý z autorů napsal krátký text – báseň nebo prózu – inspirovaný tímto zaniklým místem.
Na almanachu se podílejí mimo jiné:
Tereza Bínová
Arnošt Goldflam
Klára Goldstein
Marta Veselá Jirousová
Lucie Hlavinková
Hana Bergmannová Klímová
Elena Pecenová
Tim Postovit
Yveta Schanfeldová
Vít Slíva
Radek Štěpánek
Kateřina Tučková
Milan Uhde
Editorkou knihy je Anna Štičková.
Almanach vyjde v nakladatelství Větrné mlýny a některé texty se stanou také součástí Poesiomatu, který bude na místě synagogy připomínat její příběh.
