Bezdomovectví zabíjí.
V Česku žije podle Zprávy o vyloučení z bydlení asi 12 000 lidí bez střechy nad hlavou – žijí v parcích, na nádražích, pod mosty. Za anonymními čísly se ale skrývají konkrétní lidé, kteří mají vlastní příběh, jméno, bolesti i naděje. Mnozí z těchto lidí umírají předčasně, zbytečně – kvůli podchlazení, nedostatečné zdravotní péči, často jako přímý důsledek toho, že dlouhodobé bydlení nikdy neměli, nebo o něj přišli.
Lidé se zkušeností s bezdomovectvím umírají v průměru o 16 let dříve než zbytek populace, v Praze je rozdíl dokonce téměř 20 let. Tito lidé jsou častěji vystaveni násilí, zhoršenému psychickému zdraví, sociálnímu vyloučení. Dopady ztráty bydlení na zdraví a život člověka jsou tak velké, že mohou přetrvávat i poté, co osoba získá stabilní bydlení.
Nebuďme lhostejní!
Úmrtí lidí bez domova není nevyhnutelný osud ani selhání jednotlivců – je to důsledek systémového selhání. Přesto smrt lidí bez domova zůstává zpravidla bez povšimnutí, bez veřejného zármutku, bez vzpomínky, beze změny. Proto chceme společně uctít památku lidí, kteří zemřeli zbytečně. Vznikl tak Pomník lhostejnosti. Autorem je výtvarník Jakub Janovský, který zvolil symboliku polštáře, v němž zůstává otisk hlavy. Otisk v kameni připomíná člověka, který zmizel. Podobně jako mizí lidé bez domova z našeho zorného pole – odsunutí na okraj měst, zájmu, důstojnosti. Neviditelní i po tom, co zemřou.
Lhostejnost zabíjí – váš zájem může zachránit mnoho životů!
Video s autorem Pomníku lhostejnosti Jakubem Janovským:
Usilujme o skutečné změny a dlouhodobá řešení bytové nouze.
Nedopusťme, aby další lidé přišli o život jen proto, že neměli domov. Nepřehlížejme narůstajícím číslům v tichosti. Podpořme systémové změny, které ukončují bezdomovectví a předcházejí bytové nouzi. Protože řešení existují – a fungují! Patří mezi ně například podpora dostupného bydlení, programy Housing First, prevence ztráty bydlení či zákon o podpoře v bydlení. Každý krok směrem k důstojnému bydlení je krokem k důstojnějšímu životu pro nás všechny.
