O Nebeskvítce aneb o grálu Jizerských hor

Jak to začalo?

V životě každého z nás přicházejí chvíle, kdy se musíme zastavit a zamyslet se nad tím čím bychom sami sobě udělali radost.

Ale pojďme od začátku. Příběh Nebeskvítky začal v době, kdy moje dcera byla ještě malou holčičkou. Na cestách do školy jsme společně vymýšlely příběhy o všem živém kolem nás. Snažila jsem se příběhy Elišce ukazovat nejen fantazii, ale i „obyčejnou“ krásu okolo nás, lesy, louky a potoky, hory.

Postupem času jsem naše kouzla, fantazii a příběhy, začala psát, tak zvaně, do šuplíku. Také jsem se spojila s panem Vostřákem, který mi s laskavostí svou vlastní, předal některé legendy vztahující se k Jablonci a Jizerským horám.

Něco navíc…

…  život šel dál. Zavalená prací v čele humanitární organizace jsem se snažila spasit celý svět. Studovala jsem, pracovala a jezdila pomáhat při různých katastrofách po Čechách.  Řekla jsem si, že je na čase zastavit! Bylo nutné provést některé životní změny, abych zpomalila a zachránila ten jediný svět, který jsem téměř rozmetala.

Ano, svůj vlastní svět.

A tak jsem po letech vytáhla rukopis ze šuplíku. Spojila se s vydavatelstvím Vydej Knihu CMYK57, s.r.o., který rozšířil svou činnost o podporu začínajícím autorům. Prošli jsme již několika fázemi. Máme hotovou obálku a rukopis jsme nabídli knižním influencerům. V tento moment ke konečné realizaci a uvedení knihy na trh chybí už jen potřebný obnos a já věřím, že s vaší pomocí se vše povede.

Co je mým cílem?

Ptáte-li se tedy na můj cíl, tak je to probudit to dobré v každém z nás. Příběh je to možná magický, dobrodružný a pohádkový, ale není určen pouze dětem. Ráda bych oživila dobrotu, lásku, důvěru a pomoc. Přála bych si dát život knize, která vykouzlí úsměv, zatají dech a dá vám možnost se propadnout do magického světa skřítků, vodníků a víl. Nechá vás, vrátit se na chvíli, do dětských let a prožít krásná dobrodružství, znovuzažehnout pocity sounáležitosti, odhodlání, síly a vytrvalosti. Ukáže vám, kam jít na procházku anebo na výlet. Tak to je můj cíl!

Pojďme nahlédnout trochu více do hloubky?

Děj knihy je zasazen do malebného prostředí Jizerských hor. Příběh je o lásce k našemu kraji, ale i o přátelství, naději, síle a odhodlání, a především o čistotě srdce. V dnešní době jsou toto hodnoty, které se jen velmi těžko hledají. Chvílemi mám pocit, jako by se Kazismršť Neupřímný opravdu usadil zde, a to nejen v našem kraji, bohužel!

Nesmí chybět krátká ukázka …

Děti se jen pomalu rozkoukaly a posadily se na posteli. Ze stolu se linula vůně ovocného čaje a čerstvých lívanců. Čarodějky se posadily na dřevěnou lavici u kamen a tiše čekaly, až se mladí hrdinové obléknou a nasnídají. Když Eliška dopíjela čaj, vstaly a každá položila na stůl malý dárek.

„Tohle je list z třísetletého dubu, jež ochraňuje Mšeno, skrývá sílu odhodlání a vůle. Až Vám bude nejhůře na duši, suchý jej rozdrolte a prášek rozsypte do kruhu okolo sebe. Ukáže vám cestu, pohladí duši a dá smysl pro vaše další kroky.“ řekla Slunička.

Rosínka pohladila chomáč vlny a posunula jej k dětem: „Chomáč vlny z Brandlu vás zahřeje vždy, když Vám bude velká zima.“

„Tahle mince,“ přidala na hromádku svůj dárek Sněhotřpytka, „je z bájného pokladu Bílého bezhlavého jezdce a pokud se vám bude dít velké bezpráví, stačí ji vytáhnout a vyhodit do vzduchu. Bílý jezdec Vám přijede na pomoc a křivdu spravedlivě rozsoudí.“

„Kámen ze Šmirglovy skály vám dodá odvahu, když ji ztratíte a přidá trochu spravedlivé síly, když bude úkol příliš těžký.“ položila svůj dar Mořesvitka.

Nadějhláska položila na stůl obrázek.  „ Tohle je Svatá Ludmila, patronka celého Jablonce. Bude chránit vaše kroky. Pokud půjdete v dobrém a s dobrými úmysly ochrání vás ode všeho zlého.“

Nebeskvítka dala na krk každému skleněný korálek pro štěstí. „Pokud budete potřebovat radu, stačí jen vzít korálek do ruky a pevně stisknout. Síla vůle je velmi silná zbraň.“

Děti si všechny věci daly do torny a zavřely ji. Vstaly od stolu a poděkovaly za dobré jídlo i za zvláštní dárky. Nebeskvítka je vyvedla před chaloupku a ukázala jim směr na Homolí vrch. „ Až dojdete na Homolí vrch, poprvé otevřete mapku a podívejte se, kam vás povede.“ Bílaniska na vlnce doplula jako velká voda.

„ Dobré ráno. Jsem tak ráda, že jsem vás stihla. Tady,“ podávala jim malou mošničku na krk, „ dejte si to oba na krk, máte tam každý kousek kamínku z protržené přehrady. Voda Vám bude přítelem a kdykoliv kamínek vytáhnete a poprosíte: Vodo, dobrá vodo, pomoz mi právě ty! Přijde vám voda na pomoc.“ Políbila oba na čelo, postavila se vedle čarodějek a dívala se za dětmi, které pomalu kráčely na Homolí vrch.

Pár slov o mně

Profesně pracuji jako záchranářka ve výjezdové skupině Zdravotnické záchranné služby Liberckého kraje. Žiji se svou rodinou na okraji Jablonce nad Nisou. Psaní je mým koníčkem, kterému se věnuji od deseti let, avšak většina rukopisů skončila v šuplíku. Nebesvítka bude v pořadí již druhá vydávaná kniha. První kniha, psychothriller s názvem Maminko, prosím tě nepij, mi úspěšně vyšla roce 2004. Mým krédem je nepřijmeš-li své výzvy, nepoznáš, co v tobě je. Snad proto jsem ve svém životě prošla nelehkou cestou a mohla být celní deklarantkou, řidičkou ADR, ředitelkou humanitární organizace i záchranářkou na jednotce intenzivní péče. Mezitím jsem rozbíhala sociální projekty, pořádala letní příměstské tábory, stala se garantem a lektorem akreditovaných kurzů pečovatelství a první pomoci. Byla členem různých sociálních výborů a krizových štábů v kraji. Život to byl zcela naplněný ale s minimem času pro sebe. Tak chápete, že na vydávání knih již nezbyl prostor. Krom psaní se věnuji svým domácím mazlíčkům, zahrádce, bylinkám a hlavně  pěším výletům do Jizerských hor okolo Jablonce.

Vybraná částka koresponduje s přímými náklady na  vydání knihy.

Psaní a vydávání knihy, jako je „O Nebeskvítce aneb o grálu Jizerských hor“, je náročný proces, který vyžaduje mnoho času a peněz. Od prvotních nápadů až po konečnou podobu knihy uplyne často mnoho měsíců, 

Pár slov závěrem

Závěrem bych ráda poděkovala.

Děkuji Platformě Donio, že mi dala tuto příležitost. Děkuji portálu Vydej knihu za podporu a pomocnou ruku. A především děkuji vám všem. Jelikož bez vaší finanční pomoci cílovou páskou neproběhnu, a to by byla velká škoda.

Věřím, že to společně do cíle dotáhneme a uděláme radost nejednomu dítku.

S úctou

Kateřina Havlová