Představení sbírky
Milý dárcové, já jsem Káťa, taky nemám nic moc zážitky z dětství, ale má sbírka patří už mému miláčkovi Maxovi a tomu se pojďme věnovat. Začalo to tak, že jsem Maxe převzala od holky, která se ho prostě vzdala. Takže jsem se rozhodla, že mu dám nový domov a budu se o něj starat já. S Maxíkem jsme spolu už tři měsíce. Od začátku ho pozoruji a chodím na různé kontroly, co je vše potřeba pro něj udělat, ale bohužel moje životní situace mi nedovoluje si vše dovolit a já neočekávala, že toho bude nakonec tolik. Proto jsem se rozhodla, založit pro něj tuto sbírku a požádat Vás lidi o Vaší pomoc.
Zpráva od mé sousedky.
Nejlepší je pes.
Maxe jsem poprvé uviděla na humanitárním hotelu Amadeus, který byl v době kovidu provozován charitativní organizací Jako doma. V tu dobu se o Maxe staraly dvě kamarádky, které ho měly téměř 6 let. Jedna z nich se zahy odstěhovala do sociálního bytu a Maxík zůstal na hotelu. Ta druhá začala chodit do práce, a Maxe venčil a krmil každý, kdo měl čas, včetně sociálních pracovnic. Situace už byla neúnosná, takže pracující žena odvezla psa do bytu své kamarádky, aby se o něj starala, když ho stejně přinesla. Za 3 týdny byl Max zpátky na hotelu. Údajně byl v bytě pořád sám, protože původní paníčka měla velké zdravotní problémy. Chudák Max mi připadal stále smutnější. Sice vrtěl ocáskem, ale jeho oči byly plné smutku. Když na hotel přišla mladší žena s velkým nadšením se ho ujala., Myslela jsem si, že je vše na dobré cestě. Bohužel její nadšení opadlo krátce poté, co jsme se přestěhovali na další humanitární hotel. Její zájmy ji nutily, aby Maxe nechávala samotného na hotelu i 10 dnů, a opět se o psa musel starat někdo jiný. V té době byl už Max úplně apatický. Nikdo mu sice vědomě neubližoval, ale nikdo si neuvedomil, jak na něho působí nové prostředí a nestabilita. Do toho všeho zmatku a chaosu se konečně objevilo světlo na konci tunelu. Na hotel byla přijata slečna Kateřina, a ze setkání s Maxem byla láska na první pohled. Konečně se Maxík začal cítit milovaný a chtěný. Katka se o něj stará opravdu vzorně. Navštěvuje s ním veterináře, chodí s ním na dlouhé procházky, ale především mu věnuje lásku a pozornost. Když byli u mne naposledy na návštěvě, zase jsem uviděla tu jiskřičku v jeho jindy tak smutných očích. A v podstatě, když už se překonala spousta překážek, přišla z veterináře ta špatná zpráva, že Max musí na operaci, která absolutně není ve finančních možnostech Katky. Rozloučím se s vámi větou svého kamaráda, který je 6 let šťastným majitelem feny argentinské dogy: „Nejlepší je pes, protože jen on tě miluje naprosto bezvýhradně. Od tebe chce jen najíst, misku vody, procházku a trochu tvé pozornosti. A ty jeho paniček nebo panička za to dostaneš mnohonásobně více než když mu můžeš dát ty jemu.“ Na závěr vás, milí přátelé a milovníci čtyřnohých parťáků, prosím přispějte na Maxíkovu operaci, třeba jen malým obnosem, aby mohl Maxík s Katkou mít šťastné Vánoce. Mnohokrát děkuji, přítelkyně všech zvířat a sousedka Katky a Maxe, Alena
Komu pomůžeme?
Max je sice už starší pejsek 13 let, ale i Ty potřebují péči a já už se ho nevzdám. Každý den i přesto, že chodím do práce, s ním chodím ven minimálně 6×, ale to je pro mě po tom všem co jsem zažila já velký vysvobození, proto jsem se tak rozhodla, že se o něj budu teď starat já. Vzniklo mi hodně nákladů v poslední době, protože se bohužel musím soudit s lidmi z minulosti, který mi zničily posledních deset let života. Mám z toho takové trauma, že musím svojí situaci řešit tím, že musím docházet na terapie a každodenní situaci řešit se sociálním pracovníkem a není mi to moc příjemné, protože je to spousty starostí a placení a není to něco, čím bych se chtěla chlubit. Ale pojďme zpátky k Maxovi. Ze začátku jako, kdyby byl v pohodě ze všech stran, ale najednou začal pajdat a olizovat si pacinku. Zjistila jsem, že mu začala natýkat a krvácet přední pravá pacinka a to před tím bylo vše úplně v pohodě. Veteřinář zjistil, že má vpíchlou osinu v polštářku a potřebuje léky a zákrok. Maxík má každý týden 2× převazy a kontrolu a sledují ho, jestli se mu chytne do drenu, aby nemusel na operaci a měl krev v pořádku. Maxík je skvělý povahy a teď je z něj najednou zkleslý pejsek a já mam strach co s ním dál bude, podle toho, co je vše pro něj potřeba ještě udělat. Veterináři doporučují krevní testy, vymačkat anální žlázky (prý z toho mají psychické problémy), ostříhat drápky, udělat zubní hygienu, další léky a ostatní a ještě k tomu má po těle několik boulí a to je potřeba taky co nejdříve vyřešit. Mám udělat vše, ale bohužel si to nemohu dovolit a mám strach, abych o něj nepřišla. Chtěla bych mu zajistit veškerou péči, kterou si určitě po tom všem co zažil a kde musel žÍt si rozhodně zaslouží.
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
Maxík toho potřebuje hodně, protože byl dlouho zanedbavaný. Konkrétně jeho vyšetření zatím stálo 3.500,-, ale dle veterináře bude potřeba dalších vyšetřeních jako jsou :
Zubní hygiena 4 000,00
> Vyšetření , opakované kontroly 1 000,-
> Krevní testy 2 500,> Antibiotika, analgetika týden 2 000,-
> Anální váčky, drápky opakované ošetření 500,-
> Očkování a a přeočkování 2500,-
> Boule chirurgické řešení, operace 15 000,-
Pooperační péče 2 500,-
30 000,-
