Po 2 týdnech v novém domově jsem na procházce chytil klíště. Bohužel bylo infekční a od té doby začal můj boj o život. Najednou jsem byl strašně unavený, pořád jsem chtěl jenom spát a strašně smutně jsem se koukal.
Na veterině nevěděli co se mnou, protože všechny testy vycházely negativně. Jen se mi pořád ztrácely červené krvinky a krevní destičky. Nakonec jsem musel dostat transfúzi. A konečně vyšly jedny testy pozitivně – na Hepatozoon canis – a mohla se nasadit správná léčba.
Doktoři tomu ani nechtěli věřit, protože se tato nemoc prý u nás nevyskytuje. Ale já ji mám. Dostal jsem 2 injekce imizolu, antibiotika, léky na podporu ledvin, jater, žaludku a tvorbu červených krvinek.
Začal jsem se zlepšovat a všichni měli velikou radost. A najednou krvinky začaly zase klesat. Udělaly se kontrolní testy a bohužel ten Hepatozoon canis tam je pořád. Takže další 2 injekce imizolu a k dosavadním lékům přibyly i kortikoidy.
Začaly se mi zhoršovat ledviny, takže asi budu muset mít speciální dietní granule, další léky na podporu činnosti ledvin, další testy. K tomu se mi objevil srdeční šelest, to se taky bude muset pořádně vyšetřit a podle potřeby se nasadí další léky. Vypadá to, že kromě Hepatozoonu mám ještě nějaké onemocnění, ale zatím se nepřišlo na to, jaké. Ale já jsem statečný, při odběrech ani nepípnu a léky baštím s chutí. Pomalu se zase lepším, ale léčba bude dlouhá. Už se těším, až zase budu chodit na procházky, protože ty miluji.
