Představení sbírky
Emilka byla v útulku dva a půl roku. Byla tam od kotěte, a přesto patřila mezi nejostřejší kočky celého útulku. Nikdy si nenašla cestu k žádnému člověku. V prostředí plném koček a neustálých návštěv byla permanentně ve stresu.
Rozhodli jsme si ji vzít domů.
Nepotřebovali jsme mazlíka. Stačilo nám, že u nás bude spokojená.
Pomalu se to začíná měnit. Začíná být jistější v naší přítomnosti. Pořád před námi utíká, nenechá se pohladit, ale je vidět, že se u nás cítí bezpečně.
A pak přišla veterina. A s ní zjištění, že má Felinní kaudální gingivostomatidu (autoimunitní onemocnění).
Je to chronický a bolestivý zánět v tlamě. U většiny koček pomůže vytrhání zubů, protože právě zuby a zubní plak spouští zánět.
Jenže Emilka patří mezi ty, u kterých to nestačilo. Její imunitní systém reaguje přehnaně dál. I bez zubů její tělo útočí na vlastní sliznici v tlamě. Má to zarudlé, nateklé, občas i krvácející.
Pro představu, je to jako by člověk měl neustále otevřené afty v krku.
Jaké jsou způsoby léčby?
Veterinář nám představil tři možnosti, jak Emilce pomoct.
První variantou jsou kortikosteroidy.
Ty tlumí přehnanou reakci imunitního systému a často přinášejí rychlou úlevu. Neřeší ale samotnou příčinu a při dlouhodobém užívání mohou mít vedlejší účinky.
Druhou možností je cyklosporin.
Používá se i u pacientů po transplantacích a jeho cílem je dlouhodobě potlačit nežádoucí imunitní reakci. Jedná se ale o celoživotní léčbu, která vyžaduje pravidelné kontroly.
Třetí variantou je léčba interferonem omega.
Ta nepůsobí pouze potlačením imunity, ale snaží se její reakci upravit a stabilizovat. Léčba probíhá formou opakovaných aplikací po dobu dvou měsíců. Právě tato možnost dává největší naději na zlepšení jejího stavu a my jí chceme Emilce nabídnout.
