Na počátku byl nástroj. A ten nástroj byla kytara
Ježíšek je český písničkář se zdánlivě nenápadným projevem. Ale jakmile rozezní dřevo, přiměje jakkoliv zdivočelé osazenstvo open micu, baru nebo kavárny nejen v centru Prahy utichnout a věnovat pozornost zvuku kytary a příjemně tlumenému hlasu. Ostřejší kytarové songy doprovází rozhodné frázování s důmyslným vyjádřením niterních postřehů. Ježíškova hudba na pozadí demonstruje hodnoty člověka s jemnou duší trpícího v tvrdě kapitalistické a materiálně založené společnosti.
Lukáš Kurtin, alias Ježíšek, se naučil hrát od mladšího ze dvou starších bratrů. Když se Tomáš, bratr a blízký kamarád, vrátil z vojny, začal se od něj písničkář učit první tóny. Časem se stalo tradicí sbalit v sobotu kytary, všechny dostupné zpěvníky, nechat svět za dveřmi a plnit hodiny do svítání společným hraním, povídáním a posezením nad sklenkou.
Jak Ježíšek kříž za kytaru vyměnil
Trvalo několik let, než Lukášův um pokročil k reprezentativní sebejistotě. Teprve pak začal brázdit Česko pod přezdívkou sympatického vousáče. Narazíte na něj tam, kde se dobře hraje, povídá a navazuje kontakt s dalšími muzikanty.
Jedno z takových muzikantských setkání bylo pro Ježíška tak silné, že ho po spokojených sólo letech přimělo přemýšlet o nahrávání skladeb s kapelou. Navíc po 15 letech už je taky skoro na čase pořídit nějaký ten koordinovaný záznam jeho autorské tvorby, která je doteď na hudebních platformách pouze v podobě nahrávek z telefonu, nebo vůbec. Slovo dalo slovo a každý z oslovených muzikantů na spolupráci kývnul. Jde tedy o debutový a unikátní hudební projekt, ve kterém vám nejdřív písničkář nejdřív představí zcela nové písně a v druhé půli se přidá kapela a zazní ověřené hity v nezvyklé aranži.
Písničkář není příznivcem prvoplánově vyumělkované hudební reality okleštěné o autenticitu a drobné nedokonalosti. Proto své písničky zvěční při živém hraní v prostorách bývalého Husova divadla v pražských Nuslích. Prostor léta spal, nyní se probouzí k životu a k bdění nad Ježíškovými songy je jako stvořené. Buďte u toho!
Zahrát, nahrát a je to, řeknete si. Jenže tak jednoduché to není
Znamená to:
- je nutné si vypůjčit na místě techniku,
- další speciální techniku je třeba vypůjčit jinde a přivést do divadla,
- někdo nad tím vším musí mít kontrolu a to rozhodně není zadarmo,
- nemluvě o pronájmu prostoru,
- je třeba všechny nástroje nazvučit tak, aby to muzikantům nepřekáželo, ale zároveň bylo možné nabrat zvuk co nejdokonaleji,
- když se to stane, muzikanti můžou na pivo a nastupuje postprodukční tým nabrífovaný autorovou vizí výsledku,
- jakmile je hotovo, putují skladby na “doleštění” k odborníkovi na mix a mastering, abyste si je užili na max,
- pak musíme ošetřit autorská práva a dostat záznam na hudební platformy, kde k němu dárci dostanou přístup,
- taky vinyly musíme do něčeho dát,
- někdo se musí postarat o poutavý vizuál celé akce i výstupů.
A teď přichází na scénu vaše štědrost. Podpořte kvalitní zpracování tvorby neobyčejného člověka a obdivuhodného muzikanta. Vyberte si některou z odměn a těšte se, až bude hotovo.
