Mé existenční problémy se objevily s odchodem od manžela, kdy jsem zjistila, že mě podvádí s mou dcerou z prvního manželství, kterou se mnou 10let vychovával. Zhroutila jsem se, pokusila se o sebevraždu. Byla jsem od Vánoc do Velikonoc na psychiatrii a vrátila se silná a odhodlaná. Svádím soudní boje o dceru a neochota manžela se domluvit, je těžká.
Myslela jsem si, že dno jsem si užila v dětství, kdy jsem si prošla opravdu složitými situacemi. Nové dna nacházím stále a náš státní systém mi není schopen pomoci. Přesto, že žiji spořádaně a snažím se bydlet, nedosáhnu na příspěvky hmotné nouze. Byla mi s mými diagnózami na 2 roky dána invalidita III.stupně.
Nyní žijí z výživného manžela, které určil soud a přesto, že úřady znají okolnosti, jak a proč jsem se ocitla na dně, nemám nárok na nic.
Na chudinku si nehraji, ale neušetřím vůbec nic. Mamka je v inv.důchodu a táta se oběsil, když mi bylo osm. Jsou dny, kdy bych nejradši všechno vzdala. Chodím k paní psycholožce na sezení a to mi pomáhá.
Tím, že jsem musela začít zase od nuly, mi chybí pár věcí k dovybavení bytu a zimní oblečení pro malou. Děti byly u mě vždy na prvním místě. Netvrdím, že je to pro mě lehké po tom všem, ale z pozice matky mi starší dcera chybí a mám ji ráda. Pracuji na vztahu s ní i k sobě samé.
Prosím o podporu a pomoc, abych z toho nejhoršího byla už venku. Všem ze srdce děkuji.❤️
