Pomohli jste rodině Weissových po požáru

Dům Weissových byl vždy útočištěm nejenom pro ně, jejich syny a vnoučátka, ale i pro všechny kamarády. Byl takovým srdcem malé vesničky Víska u Jevíčka, kde všichni věděli, že se jim zde dostane pomoci, když zaklepou na vrata. TEĎ UŽ NA VRATA NIKDO NEZAKLEPE, PROTOŽE DŮM SHOŘEL. Všichni tak přišli o útočiště. Šťastné a veselé? Pro Weissovi určitě nebudou. Dne 16. 12. 2022 pan Weiss jako vždycky podal pomocnou ruku a hlídal malého čtyřměsíčního vnoučka. Mrzlo, tak pan Weiss přiložil pořádně do kamen a šel dát maličkého spinkat, usnul s ním. Mezitím propukl požár. Venku si všiml střechy v plamenech jeden ze synů pana Weisse, který okamžitě vběhl do domu, probudil spícího tátu a malinkého synovce a vyvedl je ven z domu, naštěstí díky němu vyvázli bez zranění. Požár byl ovšem velmi devastující a značně rychlý, v 15:22 dostali hasiči pokyn k výjezdu, 15:31 byli již na místě. stačilo těchto pár okamžiků pro záchranu milovaných osob, ovšem na záchranu rodného domu pana Weisse už čas nezbyl. Během doslova pár minut byla střecha v plamenech a když začali přijíždět první hasičská auta, ze střechy rodinného domu zbylo jen hořící torzo.

Pan Weiss byl celý život velmi ochotný, jakožto velmi šikovný zedník pomáhal svým známým, postavil několik domů, nikdy si nestěžoval, že nemůže, nebo že nepomůže, nebo že ho něco bolí. Vždy byl připraven pomoci ostatním, teď však potřebuje pomoc sám, protože také vzhledem k jeho zdravotnímu stavu se už nemůže zapojit do obnovy svého domova, jeho srdce následkem skryté vady, na kterou se přišlo náhodou na jaře loňského roku, začalo pracovat pouze na 20%. Letos v létě konečně proběhla dlouho očekávaná operace srdce pana Weisse, ale přestože operace byla úspěšná, tak se pan Weiss už musí jen velmi šetřit a nemůže vykonávat žádnou těžkou činnost. Následkem tohoto onemocnění musel pan Weiss jít do invalidního důchodu.

Nabídnete teď i vy podání pomocné ruky?

Celá tragédie je navíc umocněna i tím, že dům Weissovi neměli pojištěný, takže bohužel potřebují finance nejen na obnovu svého domova, ale také na odstranění sutin, které zůstaly po požáru a které ještě budou vznikat při demolici.

Tento příběh je ovšem smutný dvojnásobně, jelikož součástí domu Weissových, kteří přišli o střechu nad hlavou, byla i stolařská dílna nejstaršího syna Romana, stejného srdcaře jako je jeho táta, pan Weiss. Dílna byla pro Romana celý život a i zdrojem jeho živobytí. Vznikla zde nejedna hezká kuchyň, skříň, postel…Všechno vzal oheň a z dílny, kterou si Roman pracně budoval a vytvářel celých 15 let, včetně pořizování nákladných strojů, které byly nezbytnou součástí jeho dílny, zbyl jen prach. Nezbylo mu absolutně nic, už si nemůže ani zašroubovat šroubek, protože nemá čím. Nápor na psychiku je samozřejmě obrovský. Rodiče přišli o střechu nad hlavou, on sám přišel o zdroj své obživy a doma má čtyřletou holčičku Beátku, přítelkyni Zdenku, která je aktuálně na rodičovské dovolené, a čtyřměsíčního syna Dominička, kterého hlídal děda a jen díky včasnému zásahu strýce se jim nakonec naštěstí nic nestalo. 

Bohužel i tady zůstalo pouze u plánů a Roman si svou dílnu již nestihl pojistit, takže své živobytí bude zase muset začít budovat od začátku.

V tuto chvíli je spáleniště střechy skryto fóliemi a je zbaveno nejnebezpečnějších úseků (ohořelé trámy,…), rozebrán jeden štít, stropy v obytné části domu jsou odborně podloženy, aby nedošlo k jejich prolomení a zřícení, a aby nedošlo případně k následnému poničení obvodových zdí Od ledna, až budou zase k dispozici otevřené skládky, dojde k postupnému odvážení sutin, demoliční práce jsou naplánované na počátek jara, případně jak počasí dovolí. Prozatím se řeší potřebné dokumenty včetně projektové dokumentace, tak aby se mohlo ihned po odstranění sutin přejít do stavební fáze. 

Celá tato smutná životní situace je pro celou rodinu velkou psychickou zátěží. Pana Weisse drtí představa, že jeho dům, kde se narodil a celý život žil, zničil požár, co nezničil požár, zničily hektolitry vody a následné mrazy a on už sám se nemůže aktivně zapojit, aby z ohořelé ruiny udělal znovu zázemí pro svou milovanou manželku. Paní Weissovou trápí vidina svého může a bezmoc svého syna. Roman přemýšlí, kdy opět bude schopen dělat, co miluje, a zároveň jak teď bude schopen zajistit potřeby své rodiny. Tato sbírka je určena na to, aby se život rodiny Weissovi opět vrátil do starých kolejí, aby si mohli znovu vytvořit svůj milovaný domov a aby mohli znovu vyrábět nábytek, a aby zase mohli všichni členové rodiny Weissových v klidu důstojně žít. 

Pokud se podaří získat více prostředků nad rámec cíle této sbírky, pro znovuvybudování domu a dílny, rodina Weissova chce tyto dary přenechat dalším lidem, které potkalo stejné neštěstí, jako jejich rodinu.

Pokud se nepodaří získat dostatek prostředků, které by byly potřeba pro obnovu domu a i dílny, tak by museli pomoci příbuzní, přátelé, kamarádi, známí a sousedé, bez jejichž pomoci by se to neobešlo a nebylo by možné vrátit se zpět do normálního života.