Jmenuji se Daniel Kovařík, pracuji jako zaměstnanec ve finančním sektoru. Rád cestuji a na jedné z cest jsem objevil příležitost, jak i člověk s relativně malými prostředky může pomoci velmi adresně a s relativně velkým dopadem. Více než dva roky finančně podporuji dívčí školu v odlehlém regionu v Keni.
S lidmi, kteří ji založili, provozují, učí v ní, vaří a studují, jsem se před začátkem covidu v r. 2019 osobně setkal a na místě seznámil s fungováním a nejpalčivějšími problémy. Po celou dobu jsem s nimi v téměř každodenním kontaktu. Ani jednou mi nedali důvod zaváhat o jejich čestnosti, serióznosti. Jsem hodně opatrný a nedůvěřivý, proto jsem školu začal podporovat menšími částkami v řádech stovek korun (např. měsíční školné, které pokrývá ubytování a stravu pro jednu studentku vychází na necelých 800 korun). Vždy mi vše pečlivě vyúčtovali a poslali příslušné doklady, včetně fotodokumentace.
Postupně jsem se osmělil k větší investici, a to zakoupení a vybudování zásobníku na dešťovou (tedy nejzdravější dostupnou pitnou) vodu, kterou lze získávat ze střech v areálu. Podle propočtů plochy střech a úhrnu srážek by takto bylo možné naplnit více než deset velkých zásobníků. Zásobování školy vodou je nejpalčivější problém, ale přece jen už nad mé finanční možnosti (výsledek viz. foto v galerii).
V poslední době se mi ozvalo několik přátel a kolegů, které celá věc zaujala a rádi by ji podpořili. Rozhodl jsem se využít pomoc platformy Donio a dát sbírce profesionální ráz a zároveň zabezpečit, že se vybrané prostředky dostanou tam, kam bylo zamýšleno. Bez ohledu na to, co se teoreticky může stát se mnou.
