28. 3. 2024 13:29
Naše malé/velké pokroky
Moje sestra nikdy neměla pevně stanovené hranice, a stejně tak je nebude mít ani tato sbírka. Nechceme vybrat konkrétní cílovou částku pro holku, která se nečekaně probudila z nejhoršího pádu jejího života. Péče o ni bude nutná celý její život. My jen doufáme, že to s pomocí laskavých lidí dokážeme dobře nastartovat.
Od zranění mojí mladší sestry Andrey uplynulo víc než půl roku. V půlce května spadla ze skály v Adršpachu. S celým jejím jištěním se obrátil naruby i celý její život. Milovala lezení a věděla, že kdykoliv se chytá skály, existuje riziko nebezpečí. Každý, kdo miluje nějaký sport, však ví, že strach člověka nemůže zastavit. A už vůbec ne člověka, jako je má mladší sestra, která za mě vždy bojovala. Jí se to stalo.
Andrea v Adršpachu žila. Pořídila si ve stráni malou chaloupku, odstěhovala se tam z města a vše si vlastníma rukama vybudovala. Chtěla žít nekonfekčně, nekonzumně. Měla jasné názory a pevné odhodlání se postavit všemu, s čím nesouhlasila. Neplula s proudem, vždy měla svou hlavu, jasné názory a cíle. Byla oddaná přírodě, skalám, koním a taky dětem, které v malé škole v příhraničí učila. To vše bylo smyslem jejího života, který všechny tyto aktivity naplňovaly. Jenže se stalo neštěstí.
Šest týdnů bojovala o život. Prognózy byly horší a hroší. Náš strach větší a větší. Bude žít? Bude mluvit? Bude se vůbec někdy hýbat? Bude ještě někdy chodit? Podle jejích slov to jednoho dne prostě vzdala… Jenže v tu chvíli se probudila. Zpátky na světě mezi námi, lidmi, kteří ji milují. Vrátila se zpátky na svět, po kterém ale už nikdy nebude chodit po svých. Už nikdy nevyleze na skálu, i když… :-) . Ale může se vrátit zpátky domů. A zpátky ke svým milovaným koním a snad i dětem do školy.
Tato dobročinná sbírka spadá pod veřejnou sbírku založenou pořadatelem a je pořádaná ve prospěch příjemce.
