Náš syn Renda je 6-ti letý živý chlapeček, který má od 8 měsíců epilepsii. Četnost jeho záchvatů je min. 6× za den. Lékaři se všemožně snaží, ale i tak přes veškerou léčbu má záchvaty denně. S dětmi a cizími lidmi si nehraje, s nikým neudrží oční kontakt a ani se mnou, jeho maminkou.
Stále je ještě na plenách, ve většině denních činností potřebuje dopomoc. Není schopen jíst pevné potraviny a jí jen tekutou stravu, proto také musí být dokrmovaný. Je nezbytné, aby měl kolem sebe neustále někoho, kdo na něj dohlédne a to i z toho důvodu, že stále něco vymýšlí.
Věkem se mu k diagnózám přidal dětský autismus s přidruženou poruchou pozornosti s hyperaktivitou ADHD. Je to taková naše malá neřízená střela. To vše má za následek, že celkově vývojově zaostává a doposud nemluví. Hrozí u něj každou chvíli, že se zraní a z tohoto důvodu u něj musí stále někdo být. Mrzí nás, že nemá žádné kamarády a být s Rendou v neustále interakci je i pro nás občas hodně náročné. Nereaguje na žádná upozornění a naše výchovné postupy se míjí účinkem. Ale pevně věříme, že i přes tyto obtíže není vše ztraceno.