Naše dcera Danielka se narodila v srpnu 2011. Od malička ji trápily silné atopické ekzémy, ale jinak byla krásná, zdravá a dobře prospívající holčička. V šesti měsících se sama posadila, v osmi už stála v postýlce. Věděla, kdo je máma, táta, babička. Když slyšela své jméno, otočila se a usmála. V devíti měsících už uměla zvuky všech zvířátek v knížce, kterou nosila všude s sebou. Chodit začala v deseti měsících. V roce tancovala, prozpěvovala si a žvatlala básničky. Byla to naše malá radost.
Kolem jejích druhých narozenin se ale všechno náhle změnilo. Danielka se začala izolovat od všeho kolem sebe. Na zavolání nereagovala, jako by neslyšela. O Vánocích nereagovala na dárky ani rozsvícený stromeček. Začala se ztrácet ve svém vlastním světě. O nově narozenou sestřičku Alici nejevila zájem. Chodily jsme do dětského centra na cvičení, ale Danielka se vždy jen postavila před zrcadlo a svět kolem neexistoval. Ve větším množství lidí to bylo těžké – začala křičet, válet se po zemi a ubližovat si. Musely jsme okamžitě odejít.
Ve dvou a půl letech jsme navštívili prvního odborníka a Danielce byl diagnostikován dětský autismus. Na jednu stranu nám to přineslo vysvětlení, na druhou stranu to zcela změnilo náš život a jeho směřování.
Podařilo se nám najít mateřskou školu se speciální třídou pro děti s autismem, kde se jim intenzivně věnovali. Nyní již 6 let navštěvuje ZŠS Korálek v Kladně, kde je v malé třídě pro děti s autismem a má k dispozici asistenty.
Zkoušeli jsme různé techniky a terapie – Son-Rise program, hipoterapii, canisterapii, delfinoterapii, logopedii, biofeedback… Vše vedlo k určitému pokroku. Dnes je Danielka schopná navázat oční kontakt, miluje objímání, částečně komunikuje – i když jí rozumíme především my. Je radostná, zpívá, maluje a modeluje. Miluje vodu a když je venku, je šťastná.
Dája je teď v pubertě, což je pro nás všechny náročné období. S jejím vývojem přicházejí nové výzvy. Její diagnóza zní: dětský autismus se symptomy poruchy pozornosti a aktivity a středně těžká mentální retardace. Užívá antipsychotika, která jí pomáhají lépe zvládat náročné situace. Stále vyžaduje nepřetržitou pozornost, nerozezná nebezpečí. Neumí zastavit na kole, nechápe, co znamená riziko, a nedokáže se o sebe postarat.
Proto jsme se rozhodli požádat o pomoc při zakoupení speciálního tandemového kola, které jí umožní účastnit se rodinných výletů. Jízda na kole by jí velmi pomohla v rozvoji a zároveň by jí poskytla bezpečný způsob, jak být venku a pohybovat se.
