Představení sbírky
Podpořte opravu střechy fary ve Starém Městě u Moravské Třebové. Přidáním tašky k dílu budeme sledovat, jak moc můžeme společně změnit.
Proto se na Vás obracíme s prosbou o pomoc pro obnovení střechy nad hlavou potřebných, kteří našli útočiště ve staré farní budově.
Tato historicky hodnotná a památkově chráněná budova z počátku 18. století slouží jako domov pro více než dvacet sociálně vyloučených osob. Pro mnohé z nich představuje farní budova první krok na cestě k nové naději, ať už jsou to lidé bojující s nástrahami ulice nebo ti, kteří hledají nový začátek po obtížných životních zvratech. Na této cestě je doprovází bratři františkáni z nedalekého kláštera.
Bohužel, celá budova je v havarijním stavu. Střecha prosakuje a voda poškozuje konstrukci krovu, stropy a stěny. Oprava krovu a výměna krytiny je neodkladná. Renovací plánujeme v roce 2025 poté, co shromáždíme dostatek finančních prostředků.
Prosíme o vaši pomoc při záchraně této unikátní historické fary. Pomozte zajistit střechu nad hlavou pro ty, které život přivedl až na samou hranu. Františkáni jim nabízí pomocnou ruku a otevřenou náruč, Vy můžete přispět alespoň jednou střešní taškou.
Komu pomůžeme?
Momentálně je na faře ubytováno dvacet potřebných, ale za posledních pět let poskytla fara azyl nebo dočasný domov alespoň 46 lidem.
Mnozí sociálně vyloučení mají problémy se závislostí, jiní různá zranění na duši. „Naším úkolem není vyléčit je ze závislosti – na to nejsme odborníky –, ale zachránit jejich duši pro Boží království. Metoda je velice prostá: milovat je láskou, která je neponižuje, ale vrací jim jejich důstojnost člověka. I když udělají nějakou „lumpárnu“ či už na faře nebo ve vesnici, pořád jim odpouštět a nevytrubovat jejich provinění,“ vysvětluje Cyprián, který vede františkánskou komunitu v Moravské Třebové.
Společně se zde snaží zapojit tyto lidi do života, najít jim vhodnou práci nebo alespoň je zapojit do činností na faře, jako je úklid zahrady a společných prostor, sekání trávy nebo topení.
Jako příklad záchrany lidské duše uvádí Cyprián příběh paní, která ve 12ti letech vzala do úst první skleničku alkoholu, které se nepustila až do Vánoc 2019. „Boží milost v prostředí fary se jí dotkla a od toho dne neměla vůbec potřebu sáhnout po alkoholu. Dokonce nebyla zatížená abstinenčními příznaky. Poškozená játra s jejím důsledkem jí však zůstala. V létě pečovala o květinový záhonek před farou a v zimě pomáhala v kotelně s topením. Díky abstinenci se pak měnili i vztahy s vlastní dcerou a synem. Její děti už se za maminku nestyděly a chodili ji navštěvovat. Když loni ve věku 69 zemřela, udělali jí důstojný pohřeb a společně jsme se s ní rozloučili a doprovodili na cestě do věčnosti, co předtím bylo pro dceru nepřijatelné,“ zakončuje příběh. Ten nám ukazuje, že i v nejtěžších situacích je možné najít novou naději a nový začátek.
