Představení sbírky
Jelikož jsme velcí milovníci zvířat a za každý život – ať už koňský, psí nebo jakýkoli jiný – bojujeme jako o vlastní, je pro nás každá senoseč obdobím velkého stresu a tuhnutí krve v žilách.
Srnčata mají přirozený instinkt schovat se v trávě a zůstat nehybně ležet, a právě proto často nemají šanci uniknout před sekačkami.
Prosíme vás o pomoc s pořízením dronu s termovizí, který nám pomůže tato srnčata včas najít a zabránit tak jejich zbytečnému utrpení.
Komu pomůžeme?
Tato sbírka je určena pro moji kamarádku na pořízení dronu s termovizí, který pomůže zachraňovat srnčata a další zvířata ukrytá v trávě při senoseči v oblasti Časy (u Pardubic) a okolí. Kamarádka se stará o své koně i o koně ustájené a veškeré krmivo si vyrábí sama z vlastních zdrojů.
Nejde ale o klasickou sportovní stáj. U ní našli domov především koně, kteří se z různých důvodů nehodili do velkých sportovních stájí nebo náročného provozu – někteří jsou citlivější, jiní už mají něco za sebou. Jsou to koně, kteří potřebují spíš klid, péči a individuální přístup než moderní haly a velké zázemí.
O to důležitější je pro ni kvalitní a bezpečné krmivo, které si sama připravuje z vlastních luk.
Louky, které seká, jsou dnes z velké části obklopeny vesnicí, dálnicí nebo hlavní silnicí a nyní v okolí probíhá stavba obchvatu.
Právě kvůli tomu mají srnky a další volně žijící zvířata stále menší prostor k přirozenému pohybu. Dříve se na jedné louce nacházelo jedno nebo dvě srnčata. Dnes, protože srny nemají kam ustupovat, se na jedné louce často ukrývá i osm srnčat.
Dalším velkým problémem je otupělost zvířat z neustálého hluku silnic. Už několikrát se stalo, že se i dospělý srnec zvedl až těsně před sekačkou. Jeden dokonce na poslední chvíli proskočil mezi boční sekačkou a traktorem.
Kamarádka za své vlastní nemalé peníze koupila zařízení na vyhledávání srnčat v trávě, jehož účinnost je však bohužel velmi nízká – nepřesahuje ani 20 %. Do této techniky už investovala tolik prostředků, že by za podobnou částku dnes bylo možné pořídit i několik dronů s termovizí. V té době to ale byla cesta, která se zdála jako správné řešení.
Svolávat dobrovolníky, kteří by pomáhali louky procházet, je navíc velmi složité. Sečení je kvůli proměnlivému počasí často potřeba naplánovat jen den nebo dokonce několik hodin dopředu.
Louky před každou senosečí prochází pěšky. Jen během června a července minulého roku nachodila při kontrolách luk více než 500 kilometrů. Přesto samotné procházení nikdy nezaručí, že se podaří všechna srnčata najít.
Dalším důležitým důvodem je také kvalita krmiva. Pokud by se do balíků sena nebo senáže dostalo posekané srnče, může to způsobit vážné zdravotní problémy nebo dokonce smrt koní.
Proto bychom rádi pořídili dron s termovizí, který dokáže srnčata a další zvířata v trávě spolehlivě odhalit ještě před začátkem sečení. Díky tomu je možné je bezpečně přenést do blízkého bezpečí a po dokončení práce je opět vrátit zpět do přírody.
Dron by navíc mohl pomáhat i v dalších situacích. V okolí by mohl sloužit lidem, kteří hledají zatoulaného psa nebo kočku, nebo komukoli, kdo by potřeboval pomoc s nalezením zvířete.
